Obraz - Krkonoše Výrovka. Autorem je malíř a grafik Josef Vaic. Signován vpravo dole - viz foto. Název díla a technika vlevo dole - viz foto.
Krkonoše Výrovka
Výrovka (dříve německy Tannenbaude, Geiergucke) je horská bouda v Krkonoších v sedle mezi Luční horou a Zadní Planinou, 2,5 Km jihozápadně od Luční boudy v nadmořské výšce 1363 m. Nachází se zde významná křižovatka turistických cest ze Špindlerova Mlýna do Pece pod Sněžkou, z Luční boudy na Liščí horu nebo do Vrchlabí. Adresně spadá k Peci pod Sněžkou, číslo popisné 204. Chata je celoročně otevřena.
V 18. století zde bylo postaveno jednoduché přístřeší. Pro svoji polohu se přístřeší stalo vyhledávaným místem financů, což se nelíbilo majiteli, který přístřeší na začátku 19. století zboural. Později bylo přístřeší znovu postaveno, neboť na tomto strategickém místě chybělo. Bylo zde poskytováno drobné občerstvení a prodej suvenýrů, mezi něž patřily například pohlednice a fialkový kámen. Fialkový kámen byl kámen porostlý řasou Trentepohlia iolithus (druh rodu Trentepohlia), za vlhka vonící po fialkách. V roce 1926 zde vojáci postavili srub pro potřeby výcviku vojenských lyžařských oddílů. Vedle srubu byla později postavena Havlova bouda. Chata Výrovka byla s Havlovou boudou spojena krytou chodbou. Mezi lety 1937 a 1938 se severně od chaty nacházela úhlová stanice vojenské nákladní lanové dráhy Pec pod Sněžkou – Luční hora, po které se v kleči zachovala prohlubeň. V roce 1938 byla zřízena na Výrovce četnická stanice. V době 2. světové války zde hospodařila rodina Bönschů z Luční boudy. Výrovka i Havlova bouda byly pod německou vojenskou správou. Po válce je převzala československá armáda, která je pronajala Janu Dubnovi. V roce 1946 vyhořela sousední Havlova bouda. Rychlým zásahem hasičů se podařilo zachránit Výrovku. Dne 6. února 1947 se pokoušel pomocník domovníka ohněm rozehřát topení, čímž zapálil chatu Výrovku, která také shořela. V roce 1948 byla na místě Výrovky postavena provizorní bouda s noclehárnou o kapacitě třiceti lůžek. Současná stavba byla postavena v letech 1988 až 1990 dle projektu architekta Vokatého (autora hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou, dostavby vrchlabské radnice, O2 arena).
Celkové rozměry 53 cm x 39 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Lept na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je odhadem z let 1910-30.
Jedná se o dílo kvalitního malíře, v poslední době velmi vyhledávaného, tedy o dobrou investici. Bude perfektní dekorací vašich prostor. Originalitu díla plně zaručujeme vrácením peněz.
Josef Vaic
* 8. 12. 1884, Milavče (Domažlice)
† 15. 5. 1961, Praha
malířství, grafika
Studoval u profesora Neuhause v Amsterdamu, dále u profesora Israelse v Haagu a také v Paříži. Zpočátku se věnoval malbě a kresbě, především Prahy. Člen skupiny - Syndikát výtvarných umělců československých. Výborně ovládal techniku akvarelu. Maloval také olejem. Později se však téměř výlučně zaměřil na grafiku, zejména na lept a vernismou. Graficky zachytil pražská zákoutí a pražskou architekturu (Praha. Deset leptů, 1927) Město Plzeň zobrazil v cyklu velkých akvatint Stará Plzeň. Album 8 slovenských motivů vyšlo v roce 1927. Soubor jeho leptů ze Švýcarska a z Paříže byl vydán v Curychu.
Hojně vystavoval, autorskou výstavu měl například již v roce 1910 v Topičově salonu (1910/03/10 - 1910/03/30 Josef Vaic, Topičův salon (1906-1911), Praha), také vystavoval často kolektivně.
Synem Josefa Vaice je rovněž známý malíř a grafik Aleša Vaic (1920–2009).
KVALITNÍ MALÍŘ - UVEDEN V TOMANOVĚ SLOVNÍKU, KDE JE MU VĚNOVÁNO CELKEM HODNĚ PROSTORU. CITUJI: NARODIL SE V DOMOUŠICÍCH. MALÍŘ V PRAZE. ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ NABYL V CIZINĚ, ZEJMÉNA V HOLANDSKU A V PAŘÍŽI. PŮVODNĚ BYL AKVARELISTOU, POZDĚJI TVOŘIL HLAVNĚ OLEJOMALBY, NYNÍ ZABÝVÁ SE TÉMĚŘ VÝLUČNĚ GRAFIKOU, ZEJMÉNA LEPTY V TECHNICE VERNISMOU. VYSTAVOVAL AKVARELY V GALERII MIETHKE VE VÍDNI, V RUDOLFINĚ V PRAZE S RADIMSKÝM (1907), SAMOSTATNĚ V TOPIČOVĚ SALONĚ R. 1910 SERIE KRESEB, HLAVNĚ Z ULIC A ZÁKOUTÍ PRAHY. VYDAL ZEJMÉNA CYKLUS STAROPRAŽSKÝCH LEPTŮ. JEHO SOUBOR LEPTANÝCH MOTIVŮ ZE ŠVÝCAR A PAŘÍŽE VYDALO UMĚLECKÉ NAKLADATELSTVÍ V CURYCHU. VÝZNAČNÉ GRAFICKÉ DÍLO JE TÉŽ CYKLUS AKVATINTOVÝCH PRACÍ ZOBRAZUJÍCÍCH STAROU PLZEŇ... ATD. ATD. ATD.ŠTRAMBERK - VAIC JOSEF
