Obraz - Praga - Bertramka u Zlatého hada I. Signován v tiskové ploše vpravo dole - viz foto. Autorem je grafik Jiří Švengsbír.
Bertramka
Bertramka je usedlost v klasicistním slohu z poloviny 18. století nacházející se na pražském Smíchově. Dnes slouží částečně jako muzeum, s tematikou zdejšího pobytu Wolfganga Amadea Mozarta u manželů Duškových, s původní koncertní síní. Budova se nachází v Mozartově ulici č.p. 2. Usedlost je od roku 1964 památkově chráněna.
Původně na jejím místě stával starý dřevěný viniční domek. Místo něj byla na konci 17. století postavena z lomové opuky nová usedlost pojmenovaná po Františkovi z Bertramu, který byl už jejím třetím majitelem – získal ji v dražbě roku 1743. Později nechal usedlost upravit na letovisko po vzoru předměstských vil.
V roce 1784 ji koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm, skladatelem a hudebníkem Františkem Xaverem Duškem. Jejich hostem zde byl v letech 1787 a 1791 Wolfgang Amadeus Mozart, který zde dokončoval operu Don Giovanni před její pražskou premiérou.
U zlatého hada (Brandenburský dům) (Praha)
Karlova ulice 18/181, Staré Město
Původně gotický dům, přestavěný renesančně a upravený barokně i klasicistně. Domovní znamení (zlatý had) je z počátku 19. století. V 70. letech 20. století byl objekt rekonstruován. Před domem prý jeho majitel, arabský či arménský obchodník Deodatus Dajamanus prodával poprvé v Praze kávu, tehdejší exotickou novinku; chodil v orientálním oděvu, na hlavě nosil nádobu s řeřavým uhlím a konvici, v ruce koflíky a cukr a nápoj přímo na ulici prodával kolemjdoucím. Měl úspěch, a tak roku 1914 v domě U tří pštrosů na Malé Straně mohl otevřít kavárnu, snad vůbec první v Praze.
Rozměry včetně rámu cca 32 cm x 22 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Originální ocelorytina na papíře. Celkový stav - viz foto.
Obraz je odhadem z let 1960-80.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Švengsbír Jiří Antonín
* 19.4.1921 Praha
+ 3.3.1983 Praha
rytec, grafik, typograf, ilustrátor
Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec.
Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další.
Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny.
Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech.
Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha
1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha
1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1981, Marco Jindřich , O grafice, Mladá fronta, nakladatelství, Praha
1984, ? Praha Jiřího Švengsbíra, Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha
1992, Kdy zemřeli...? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1980 - 1985 s doplňky za předchozí léta), Národní knihovna České republiky, Praha
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha
2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVII. Šte - Tich),
2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).
