PRAGA - BAZILIKA SV. JIŘÍ - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

PRAGA - BAZILIKA SV. JIŘÍ - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

 

990 Kč

Dostupnost: Prodáno

Jméno autora: Švengsbír Jiří
( 9. 4. 1921 - 3. 3. 1983 )

 

 

OBRAZ - PRAGA - BAZILIKA SV. JIŘÍ (PRAGENSIA). SIGNOVÁN A DATOVÁN V PLOŠE VPRAVO DOLE - VIZ FOTO.

 

 

BAZILIKA SV. JIŘÍ (PRAHA)

 

Bazilika sv. Jiří se nachází na Jiřském náměstí. Jedná o jednu z našich nejvýznamnějších románských památek, druhý nejstarší pražský kostel, založený kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. V roce 925 zde byly uloženy ostatky babičky sv. Václava, zavražděné kněžny Ludmily, první české mučednice. Po založení sousedního svatojiřského kláštera v roce 973 byl chrám rozšířen a přestavěn na trojlodní baziliku v otonském raně románském slohu.

 

Po požáru r. 1142 byla bazilika obnovena abatyší Bertou skoro v současné podobě. U bočních lodí na východě byly přistavěny dvě bílé opukové věže s kamennou střechou a dvěma řadami románských oken. Užší severní věži se říkalo Eva a širší jižní, postavené nad původní samostatnou kaplí, se říkalo Adam. Eva je šikmá, byla zpevněna v 70. letech v rámci stavebních úprav. V první polovině 13. st. byla přistavěna kaple sv. Ludmily s jejím hrobem. Bazilika sloužila do r. 1055 jako oficiální přemyslovské pohřebiště, než se vystavěl kostel sv. Víta. Je zde pohřben kníže Vratislav a patrně i kníže Oldřich a Jaromír. V kryptě, do níž vede barokní schodiště, je černá socha Brigity jako symbol lidské nestálosti a pomíjivosti (znázorňuje dívčí tělo po smrti). Na klenbě chóru i v sousední kapli sv. Ludmily se dochovaly zbytky románské nástěnné malby. Z původního románského vybavení se zachovaly části reliéfu, na němž je Madona korunovaná anděly, klečící abatyše Mlada a Berta a na boku Přemysl Otakar I. a jeho sestra abatyše Anežka.

 

Nejpůsobivější pohled je na závěr starodávné baziliky z Jiřské ulice. Kostelní portál z Jiřské ulice je dílem huti Benedikta Rieda kolem r. 1520, v tympanonu zdobený výjevem rytíře bojujícího s drakem. Ve 14. st. bylo na západě vybudováno nové průčelí, upravené v 17. st. ve stylu raného baroka s typickou cihlově červenou fasádou. Průčelí zdobí pískovcová socha zakladatele kostela Vratislava I. a zakladatelky kláštera blahoslavené Mlady, patrně od Jana Jiřího Bendla. Na jihozápadním rohu byla přistavěna Ferdinandem Maxmiliánem Kaňkou v letech 1718 - 22 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která vznikla u příležitosti jeho blahořečení. Na průčelí je jeho socha s anděly od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, interiér vymaloval Václav Vavřinec Reiner.

 


CELKOVÉ ROZMĚRY CCA 36,5 CM X 25,5 CM, ROZMĚR SAMOTNÉ GRAFIKY 17,5 CM X 9,5 CM. PŮVODNÍ ADJUSTACE, S OHLEDEM NA STÁŘÍ JE NUTNÉ PROVĚŘIT ZEZADU UCHYCENÍ NA ZEĎ, PŘÍPADNĚ UDĚLAT NOVÉ. ORIGINÁLNÍ BAREVNÝ OCELORYT Z ROKU 1972. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.


BUDE ŠPERKEM VE VAŠÍ SBÍRCE A ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR.

 

 

 

Švengsbír Jiří Antonín

 


* 19.4.1921 Praha

 


+ 3.3.1983 Praha

 


rytec, grafik, typograf, ilustrátor

 

 

Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec.

 

Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další.

 

Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny.

 

Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis,  Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech

 

Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde.

 

 

 

VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:

 

 

1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha

 

1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha

 

1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1981, Marco Jindřich , O grafice, Mladá fronta, nakladatelství, Praha

 

1984, ? Praha Jiřího Švengsbíra, Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha

 

1992, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1980 - 1985 s doplňky za předchozí léta), Národní knihovna České republiky, Praha

 

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),

 

1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,

 

1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha

 

2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVII. Šte - Tich),

 

2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),

 

2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).

 

(PRAGENSIA)

Jméno autora: Švengsbír Jiří ( 9. 4. 1921 - 3. 3. 1983 )
Typ: Pragensia, Praha

Alternativní produkty

Přihlášení