Obraz - Malostranské mostecké věže Praha (Pragensia). Signován a datován v ploše vpravo - viz foto. Dále signován autorem tužkou uprostřed dole - viz foto. Autorem je grafik Jiří Švengsbír.
Malostranské mostecké věže
Nižší, románská Juditina věž, nejvíce viditelný pozůstatek Juditina mostu, patří k nejstarším zachovalým stavbám v Praze. Má tři patra a je postavena z kvádříkového opukového zdiva. V roce 1591 dostala renesanční kabát – štíty po stranách jehlancovité střechy a sgrafitovou omítku. Její výška je od paty vchodu do vrcholu sedlové střechy 29, 3 m. Dnes je do věže přístup pouze domem čp. 56, který se k ní přimyká na východní straně. Národní nemovitá kulturní památka Juditina věž v sobě skrývá i unikátní památku románské Prahy. Opukový reliéf, představující částečná torza dvou osob v téměř životní velikosti. Jedná se o postavu sedící na trůně a v profilu klečícího mladíka.
K založení pravé, vyšší malostranské mostecké věže došlo 24. května 1464. Stalo se tak za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad. Věž je vzácnou památkou pražské gotiky pohusitské. Svým vzhledem se snažila napodobit svoji staroměstskou kolegyni. Výklenky byly s největší pravděpodobností určené pro umístění soch stavebníků mostu, Karla IV., Václava IV. a stavebníka této věže, Jiřího z Poděbrad. Výška věže od paty vchodu po vrchol sedlové střechy je 43, 5 m. Na vyšší z věží vede 146 schodů, což je o deset více než na Staroměstskou mosteckou věž.
Brána mezi věžemi sestává ze dvou gotických rovnoběžných hrotitých arkád, které jsou na obvodu oblouků zdobené kraby a na vrcholec kytkami. Horní okraj je opatřen cimbuřím a plochy brány jsou zdobeny znaky. Na straně přivrácené k mostu jsou od leva doprava: lucemburský lev, český lev a moravská orlic. Pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na druhé fasádě blíže k Malé Straně je mezi cimbuřím znak Vratislavska, český lev a znak Dolní Lužice. Pod nimi je pak znak Starého a Menšího Města pražského. Podle znaků, vyznačující rozsah moci českého krále, jak byla ustavena roku 1411, vznikla mostní brána pravděpodobně v tomto roce.
Celkové rozměry cca 31 cm x 22 cm. Originální ocelorytina. Obraz je adjustován do nového rámu. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z roku 1970.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Švengsbír Jiří Antonín
* 19.4.1921 Praha
+ 3.3.1983 Praha
rytec, grafik, typograf, ilustrátor
Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec.
Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další.
Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny.
Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech.
Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha
1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha
1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1981, Marco Jindřich , O grafice, Mladá fronta, nakladatelství, Praha
1984, ? Praha Jiřího Švengsbíra, Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha
1992, Kdy zemřeli...? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1980 - 1985 s doplňky za předchozí léta), Národní knihovna České republiky, Praha
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha
2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVII. Šte - Tich),
2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).
V letech 1949 až 1954 byl objekt velmi výrazně upraven a přestavěn pro reprezentační účely Ministerstva kultury ČSSR, vznikly zde nové velké sály, nové schodiště, objekt byl vyzdoben monumentálními díly z období socialistického realismu, například sgrafity od Adolfa Zábranského apod.
