PRAHA MALOSTRANSKÉ MOSTECKÉ VĚŽE - U TŘÍ HOUSLIČEK - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

PRAHA MALOSTRANSKÉ MOSTECKÉ VĚŽE - U TŘÍ HOUSLIČEK - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

 

1290 Kč

Dostupnost: Prodáno

Jméno autora: Švengsbír Jiří
( 9. 4. 1921 - 3. 3. 1983 )

 

 

 

OBRAZ - PRAHA - MALOSTRANSKÉ MOSTECKÉ VĚŽE - U TŘÍ HOUSLIČEK (PRAGENSIA). SIGNOVÁN A DATOVÁN V PLOŠE - VIZ FOTO. AUTOREM JE JIŘÍ ŠVENGSBÍR.



CELKOVÉ ROZMĚRY CCA 36 CM X 25,5 CM, ROZMĚR SAMOTNÉ GRAFIKY CCA 17,5 CM X 9,5 CM. PŮVODNÍ ADJUSTACE, S OHLEDEM NA STÁŘÍ JE NUTNÉ PROVĚŘIT ZEZADU UCHYCENÍ NA ZEĎ, PŘÍPADNĚ UDĚLAT NOVÉ. ZŘEJMĚ ORIGINÁLNÍ BAREVNÝ OCELORYT Z ROKU 1968. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.
 


BUDE ŠPERKEM VE VAŠÍ SBÍRCE A ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR.

 

 

 

Malostranské mostecké věže

 

 

Nižší, románská Juditina věž, nejvíce viditelný pozůstatek Juditina mostu, patří k nejstarším zachovalým stavbám v Praze. Má tři patra a je postavena z kvádříkového opukového zdiva. V roce 1591 dostala renesanční kabát – štíty po stranách jehlancovité střechy a sgrafitovou omítku. Její výška je od paty vchodu do vrcholu sedlové střechy 29, 3 m. Dnes je do věže přístup pouze domem čp. 56, který se k ní přimyká na východní straně. Národní nemovitá kulturní památka Juditina věž v sobě skrývá i unikátní památku románské Prahy. Opukový reliéf, představující částečná torza dvou osob v téměř životní velikosti. Jedná se o postavu sedící na trůně a v profilu klečícího mladíka.

 

K založení pravé, vyšší malostranské mostecké věže došlo 24. května 1464. Stalo se tak za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad. Věž je vzácnou památkou pražské gotiky pohusitské. Svým vzhledem se snažila napodobit svoji staroměstskou kolegyni. Výklenky byly s největší pravděpodobností určené pro umístění soch stavebníků mostu, Karla IV., Václava IV. a stavebníka této věže, Jiřího z Poděbrad. Výška věže od paty vchodu po vrchol sedlové střechy je 43, 5 m. Na vyšší z věží vede 146 schodů, což je o deset více než na Staroměstskou mosteckou věž.

 

Brána mezi věžemi sestává ze dvou gotických rovnoběžných hrotitých arkád, které jsou na obvodu oblouků zdobené kraby a na vrcholec kytkami. Horní okraj je opatřen cimbuřím a plochy brány jsou zdobeny znaky. Na straně přivrácené k mostu jsou od leva doprava: lucemburský lev, český lev a moravská orlic. Pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na druhé fasádě blíže k Malé Straně je mezi cimbuřím znak Vratislavska, český lev a znak Dolní Lužice. Pod nimi je pak znak Starého a Menšího Města pražského. Podle znaků, vyznačující rozsah moci českého krále, jak byla ustavena roku 1411, vznikla mostní brána pravděpodobně v tomto roce.

 

 

DŮM U TŘÍ HOUSLIČEK

 

 

Dům U tří housliček se nachází v jedné z nejkrásnějších pražských ulic, která nese jméno podle básníka Jana Nerudy.

 

Historie domu je známá od 16. století, kdy patřil dvornímu malíři císaře Rudolfa II. Později zde byla vytvořena loutnařská a houslařská dílna. Od r. 1692 dům vlastnil houslařský rod Edlingerů. Zakladatelem tohoto rodu je Tomáš Edlinger, který pocházel z italské Cremony. Byl žákem slavného houslaře Nicoly Amatiho. Znak řemesla — troje housle - umístili Edlingerové na průčelí domu kolem r. 1700 na památku tří generací houslařů, z jejichž rukou vycházely mistrovské nástroje do celého světa. Na jednom z edlingerovských nástrojů hrával i Ludvig van Beethoven.

 

Zvláštní domovní znamení doprovází i tajuplná pověst : pokud za tiché, úplňkové noci postojíte u domu U tří housliček, uslyšíte, jak na jeden z nástrojů z této houslařské dílny hraje sám mistr Paganini.

 

 

 

Švengsbír Jiří Antonín

 


* 19.4.1921 Praha

 


+ 3.3.1983 Praha

 


rytec, grafik, typograf, ilustrátor

 

 

Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec.

 

Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další.

 

Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny.

 

Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech

 

Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde.

 

 

 

VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:

 


1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha

 

1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha

 

1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1981, Marco Jindřich , O grafice, Mladá fronta, nakladatelství, Praha

 

1984, ? Praha Jiřího Švengsbíra, Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha

 

1992, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1980 - 1985 s doplňky za předchozí léta), Národní knihovna České republiky, Praha

 

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),

 

1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,

 

1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha

 

2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVII. Šte - Tich),

 

2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),

 

2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).

 

(PRAGENSIA)

Jméno autora: Švengsbír Jiří ( 9. 4. 1921 - 3. 3. 1983 )
Typ: Pragensia, Praha

Alternativní produkty

Přihlášení