KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE (MALÁ STRANA), ČERVENÝ LEV, U ZLATÉ LILIE, TŘI SRDCE - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE (MALÁ STRANA), ČERVENÝ LEV, U ZLATÉ LILIE, TŘI SRDCE - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

 

1990 Kč

Dostupnost: Skladem
Doručíme dne: 30. 9. 2021

Jméno autora: Švengsbír Jiří
( 9. 4. 1921 - 3. 3. 1983 )

Obraz - Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana), Červený lev, U Zlaté lilie, Tři srdce (Pragensia). Signován, datován a číslován 8/150 v tiskové ploše uprostřed dole - viz foto. Autorem je grafik Jiří Švengsbír.

 

Chrám svatého Mikuláše

 

Původně zde stával farní kostel svatého Mikuláše, postavený ve třináctém století. Ten byl v roce 1620 předán do rukou jezuitů. Vliv jezuitů začal sílit, skupovali přilehlé budovy a pozemky. Založili na Malé Straně obecnou školu a gymnázium. V roce 1673 dali jezuité kostel svatého Mikuláše zbourat a na jeho místě následně nechali postavit kostel nový spolu s přilehlým jezuitským profesním domem. Stavba nového kostela započala v roce 1703 a probíhala v několika etapách. Stavělo se podle stavebního projektu Kryštofa Dientzenhofera, a později podle jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavba byla ukončena v roce 1755, kdy bylo mistrovské barokní dílo zcela dokončeno.

 

Chrám svatého Mikuláše patří mezi významné barokní památky, a to nejen pro své pozoruhodné rozměry, ale především pro architektonické zpracování. V barokním interiéru se nacházejí fresky od významných světových velikánů. Celkem chrám obsahuje na 3000 m² nástěnných maleb. Avšak k největším skvostům, které ukrývá, patří obrazy od významného českého barokního malíře Karla Škréty. Kromě obrazů se může chrám pyšnit bohatou sochařskou výzdobou, čítající na padesát soch.

 

U Červeného lva

 

První písemné záznamy o budově Domu U Červeného lva pocházejí z 15. století. Z období gotiky se zachovaly sklepní prostory, renesanci představují malované trámové stropy, o barokní přestavbě svědčí vstupní portál. Posledním slohovým obdobím patrným např. na štítu domu je klasicismus. Všechny historické prvky jsou věrně zrestaurovány, obzvlášté unikátní je fasáda domu, k níž se očividně váže i spojitost se slavným malířem oltářních obrazů 17. století Petrem Brandlem, který se zde narodil a žil.

 

Dům U Zlaté lilie

 

Jde o gotický dům z konce 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1402, pojednává o něm již jako o domu „U Lilie". Byla v něm v té době lékárna, která zde vydržela až do roku 1575. V renesanci bylo přistavěno 3. a 4. patro, raně barokně dům upravil Kryštof Dientzenhofer před rokem 1698. V roce 1801 dům klasicistně přestavěl Zacharias Fiegerth. Na konci 18. století zde sídlilo knihkupectví.

 

Dům U Tří červených srdcí

 

Dům spoluvytváří historické prostředí Úvozu. Je dokladem histor. vývoje měšťanské architektury od 16. století. V interieru jsou cenné valené klenby a klasicistní úpravy.

 

Rozměry včetně rámu cca 32 cm x 23 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Originální ocelorytina na papíře. Celkový stav - viz foto.

 

Obraz je z roku 1970.

 

Bude perfektní dekorací Vašich prostor.

 

Švengsbír Jiří Antonín

 

* 19.4.1921 Praha

 

+ 3.3.1983 Praha

 

rytec, grafik, typograf, ilustrátor

 

Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec.

 

Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další.

 

Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny.

 

Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech.

 

Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde.

 

VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:

 

1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha

1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha

1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

1981, Marco Jindřich , O grafice, Mladá fronta, nakladatelství, Praha

1984, ? Praha Jiřího Švengsbíra, Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha

1992, Kdy zemřeli...? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1980 - 1985 s doplňky za předchozí léta), Národní knihovna České republiky, Praha

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),

1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,

1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha

2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVII. Šte - Tich),

2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),

2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).

Alternativní produkty

Přihlášení