PRAHA - MICHNŮV LETOHRÁDEK ( VILA AMERIKA ) - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

PRAHA - MICHNŮV LETOHRÁDEK ( VILA AMERIKA ) - ŠVENGSBÍR JIŘÍ

 

1290 Kč

Dostupnost: Skladem
Doručíme dne: 25. 7. 2019

Jméno autora: Švengsbír Jiří
( 9. 4. 1921 - 3. 3. 1983 )

 

 

OBRAZ - PRAHA - MICHNŮV LETOHRÁDEK - VILA AMERIKA (PRAGENSIA). SIGNOVÁN A DATOVÁN V PLOŠE VPRAVO DOLE - VIZ FOTO. AUTOREM JE JIŘÍ ŠVENGSBÍR.



CELKOVÉ ROZMĚRY CCA 36,5 CM X 25,5 CM, ROZMĚR SAMOTNÉ GRAFIKY CCA 17 CM X 9,5 CM. PŮVODNÍ ADJUSTACE, S OHLEDEM NA STÁŘÍ JE NUTNÉ PROVĚŘIT ZEZADU UCHYCENÍ NA ZEĎ, PŘÍPADNĚ UDĚLAT NOVÉ. ZŘEJMĚ ORIGINÁLNÍ BAREVNÝ OCELORYT Z ROKU 1976. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.
 


BUDE ŠPERKEM VE VAŠÍ SBÍRCE A ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR.

 

 

 

Michnův letohrádek Vila Amerika (Praha)

 

Letohrádek si na Novém Městě nechal na začátku 18. století postavit Jan Václav, hrabě Michna z Vacínova. Jako autor bývá uváděn vrcholně barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer (1689 až 1751). Vstup do letohrádku lemují dva přízemní pavilonky. Patrová vila má obdélný půdorys, symetrická trojosá průčelí a mansardovou střechu. Z přízemního vestibulu stoupá do patra polygonální vřetenové schodiště. V patře se nalézá reprezentativní sál, jehož stěny jsou pokryty malbami od Jana Ferdinanda Schora. Ve zbytku zahrady jsou umístěny barokní sochy provedené sochařem z okruhu Matyáše Bernarda Brauna.

 

V roce 1729 prodal Bohuchval Michna zahradu s letohrádkem Karlu Josefu Desfoursovi. Po roce 1793 byla zahrada přeměněna na anglický park podle projektu císařského zahradníka Franze Weppela. Po roce 1826 sloužil letohrádek jako zahradní restaurace, nazývaná Amerika. Roku 1843 zakoupilo vilu město Praha. Po druhé světové válce bylo ve vile zřízeno muzeum Antonína Dvořáka.

 

 

 

Švengsbír Jiří Antonín

 


* 19.4.1921 Praha

 


+ 3.3.1983 Praha

 


rytec, grafik, typograf, ilustrátor

 

 

Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec.

 

Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další.

 

Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny.

 

Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech

 

Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde.

 

 

 

VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:

 


1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

 

1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha

 

1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha

 

1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha

 

1981, Marco Jindřich , O grafice, Mladá fronta, nakladatelství, Praha

 

1984, ? Praha Jiřího Švengsbíra, Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha

 

1992, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1980 - 1985 s doplňky za předchozí léta), Národní knihovna České republiky, Praha

 

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),

 

1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,

 

1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha

 

2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVII. Šte - Tich),

 

2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),

 

2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).

 

(PRAGENSIA)

Jméno autora: Švengsbír Jiří ( 9. 4. 1921 - 3. 3. 1983 )
Typ: Pragensia, Praha
Dostupnost: Skladem - pouze dostupné obrazy

Alternativní produkty

Přihlášení