ZÁMEK HRÁDEK U NECHANIC - ŠIMEK JINDŘICH

ZÁMEK HRÁDEK U NECHANIC - ŠIMEK JINDŘICH

 

2990 Kč

Dostupnost: Skladem
Doručíme dne: 27. 5. 2024

Jméno autora: Šimek Jindřich
( 11.7.1901- 10.12.1979 )

Originální signovaná litografie - Zámek Hrádek u Nechanic. Signovaná vpravo dole - viz foto. Číslovaná 47/175 vlevo dole - viz foto. Autorem je malíř a grafik Jindřich Šimek.

 

Rozměry včetně rámu cca 67 cm x 43 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Originální signovaná litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.

 

Obraz je odhadem z let 1940-60.

 

Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.

 

Šimek Jindřich

 

* 11.7.1901 Doudleby nad Orlicí (Rychnov nad Kněžnou)

 

+ 10.12.1979 Rokytnice v Orlických horách (Rychnov nad Kněžnou)

 

malířství

 

Studoval soukromě u Aloise Kalvody, u Kavána v Libuni, u O. Bubeníčka v Mladé Vožici a u profesora O. Nejedlého na AVU v Praze (1948). Podnikl studijní cesty po Itálii a Rakousku. Věnoval se krajinomalbě, v 60. a 70. letech maloval zejména krajinu Orlických hor a jejich podhůří. Věnoval pozornost zejména uměleckým a stavebním památkám, které se často stávaly dominantou jeho obrazů. V jeho díle se také často objevují krajinné motivy z románů Aloise Jiráska, mající vztah k Podorlicku a Novoměstsku. Samostatně vystavoval ve Vimperku 1928, Táboře, Sušici 1930 a v Klatovech. V roce 1950 se zúčastnil celostátní přehlídky Výtvarná úroda v Praze.

 

VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:

 

antologie/sborník

 

1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice (Pardubice)

 

encyklopedie/slovník

 

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),

1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,

1996, Malíři Orlicka a Podorlicka (Malý lexikon),

2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVI. Šan - Šta).

 

Zámek Hrádek u Nechanic

 

Zámek byl postaven na zalesněném návrší, zvaném Lubenský vrch, asi kilometr západně od vesnice Hrádek. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je zámek Hrádek u Nechanic nejvýznamnější stavbou romantické architektury, která hledala své kořeny v gotickém slohu středověku a formálně se projevovala uplatňováním anglické gotiky. Stavebníkem tohoto novogotického zámku byl hrabě František Arnošt Harrach, majitel panství Sadová, kam Hrádek náležel. Projekt odpovídající architektuře zámku Grewe Hali v Cheshire (1615-1636) je dílem londýnského architekta Lamba. Provedením stavby byl pověřen vídeňský stavitel Karel Fischer, který přizpůsobil původní Lambovy plány místnímu prostředí. Základní kámen ke stavbě zámku byl slavnostně položen 13. června 1841. Stavba trvala do r. 1854, jak je udáno na pamětní desce, umístěné nad vchodem do reprezentačních místností.

 

Ústředním článkem zámeckého objektu je hranolová věž, na níž za polygonálními arkýři navazují v obou směrech jednopatrová křídla. Dodatečným připojením „strážní" hranolové věže se zámeckou kaplí v přízemí k západnímu křídlu byla porušena souměrnost půdorysu objektu. Reprezentativnímu jižnímu průčelí, obrácenému do anglického parku, dominují dvě věže, střední dvoupatrová a západní, obě ukončené cimbuřím. Terasa před tímto průčelím je opatřena renesanční mříží ze 16. století a plastikami dvou lvů ze 13. století, které pocházejí z Benátek. Severní příjezdové průčelí je souměrnější, je jednopatrové uzavřené hlavní římsou s cimbuřím. Pozornost upoutají okna s novogotickými šambránami i zdůraznění středu zámku podjezdem s terasou. Současně se zámkem byly stavěny i vedlejší hospodářské a provozní budovy. Z konce východního křídla zámku vycházela chodba spojující zámek s divadlem, jízdárnou a kočárovnou. V zámecké budově bylo zavedeno ústřední vytápění.

 

Vnitřní zámecké zařízení, jeho výzdoba, štukatérské, řezbářské a zámečnické práce napodobují severskou pozdní renesanci. Vypracování návrhů a plánů bylo opět svěřeno architektu a staviteli Karlu Fischerovi. Novorenesanční klenby, stropy, různé ornamenty, nábytek jsou z velké míry dílem řemeslníků z blízkého okolí. Za vedení truhláře F. Bittnera ze Žebráka zde pracovala početná skupina řezbářů a truhlářů. Sklenářské práce prováděla vídeňská dílna F. Friedla, kamenické práce vyšly z pražské dílny Josefa Krannera a štukatérské práce prováděl Josef Max. O rozsáhlých hospodářských i kulturních stycích hraběte Harracha svědčí stropy, portály, obložení, součásti zařízení jednotlivých pokojů přivezené sem ze zániků v Eschelbergu a Hohenecku. Též obrazy a další umělecké předměty pocházejí z Benátek, Anglie, Rakouska, Německa a Francie. Předsíň se sbírkou zbraní z 15.-18. století vytváří vstupní prostor. Za ní je ústřední zámecká hala s podobiznami hrabat Harrachů a členů spřízněných rodů. Dva renesanční portály pocházejí ze zámku v Hohenecku.

 

V přilehlém salónu je vyřezávaný renesanční strop přenesený sem ze zámku ve Welsu v Rakousku a nábytek pocházející ze zámku ve Waldenburgu. Z obrazů je nejcennější podobizna kardinála Arnošta Harracha od augšpurského malíře J. U. Mayera. Barokové hodiny byly kdysi součástí majetku císaře Leopolda I. Múhlgrubský pokoj dostal své pojmenování podle stejnojmenného zámku v Rakousku, odkud sem bylo přivezeno renesanční obloženi stěn a táflovaný strop. V přízemí je dále zámecká jídelna s bohatými soubory nádobí z habánské fajánse, cínu, skla, mosazných mís pocházejících z 16. a 17. století z Benátek a Nizozemí. Komplex společenských místností přízemí uzavírá zámecká knihovna s literaturou z l. 1584-1850. Knihovna obsahuje přes 4000 svazků a je pozoruhodná svou rozsáhlou sbírkou bohemik a časopisů z l. 1805-1850. R. 1880 byly všechny knihy svázány - české mají bílé vazby, cizojazyčné vazby zelené. Na zdech schodiště vedoucího do prvního patra jsou lovecké trofeje a portréty. V pokojích tohoto patra jsou opět renesanční portály pocházející ze zámku v Gasteinu. Renesanční zařízení pracovny bylo přeneseno ze zámků v Janovicích na Moravě a Rabensteinu v Rakousku. Ve velkém salónu jsou na stěnách obrazy dvorské společnosti v kostýmech řecké mytologie z dílny nizozemského malíře 17. století a čtyři obrazové alegorie lidského života. V zámku je řada maleb německých, holandských a jiných evropských mistrů ze 16.-19. století. V obou přilehlých zámeckých křídlech byly obytné místnosti pro panstvo a služebnictvo. Zámecká kaple sv. Anny a s ní související oratoř tvoří jednolodní prostor sklenutý novogotickou křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je obraz malíře Schonlauba z Mnichova. V kapli jsou umělecké předměty z 15. a 16. století. V rakousko-pruské válce r. 1866 byl v zámku zřízen vojenský lazaret. V l. 1911-1912 byl vybudován nový zámecký vodovod, r. 1914 zavedeno elektrické osvětlení.

 

Po r. 1945 se stal zámek majetkem československého státu a v jeho majetku je dosud. V l. 1959 -1960 byl opraven, zejména byla rekonstruována obě průčelí, upraveny interiéry a konzervovány umělecké předměty. Renovován byl rozlehlý zámecký park. V současné době je ve správě státu a spolu se zahradou a rozlehlou oborou (400 ha) tvoří harmonicky uzavřený celek, který je hojně vyhledáván návštěvníky Hradecka.
ZDROJ:interregion.cz

 

 

Alternativní produkty

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení