Originální barevná signovaná číslovaná litografie - Kostel svatého Jakuba Většího v Jihlavě. Autorem je kvalitní malíř Josef Kos. Signována vpravo dole - viz foto. Číslována 30/200 vlevo dole - viz foto.
Motivem zřejmě kostel svatého Jakuba Většího v Jihlavě při pohledu zespodu (pravděpodobně z oblasti pod hradbami či z údolí Jihlávky), který má dvě charakteristické, asymetrické věže zakončené barokními cibulovými bázemi. Josef Kos v Jihlavě dlouho žil a tvořil, a motivy jihlavských uliček, kašen i tohoto kostela patřily k jeho nejčastějším tématům.
Rozměry včetně rámu cca 44 cm x 35 cm. Rám je zdobený, místy má otluky. Barevná signovaná číslovaná litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je přibližně z let 1950-70.
Bude úžasnou dekorací každého prostoru.
Kos Josef
* 26.7.1932 Košetice (Pelhřimov)
ilustrátor, malíř, grafik
Studium - P. Dillinger a A. Pospíšila na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Praze a u profesora Karla Svolinského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Členem skupiny - Český fond výtvarných umění (ČFVU). Abolvoval řadu výstav například - Praha, Brno, Třebíč, Jihlava, Havlíčkův Brod, Ždár nad Sázavou, Nové Město na Moravě ale také v zahraničí například v Bratislavě. Jeho díla jsou zastoupeny v mnoha sbírkách - například ve sbírkách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, GVU Havlíčkův Brod, Ministerstva kultury ČR v Praze atd.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
1993, Malíři Vysočiny (Malý lexikon),
1997, Osobnosti Pelhřimovska,
2001, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VI. Kon - Ky).
Kostel svatého Jakuba Většího v Jihlavě
téměř současně začali jihlavští měšťané stavět tři velké kostely (kostel sv. Jakuba, Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení sv. Kříže), v nichž po další staletí nashromáždili nesmírné umělecké poklady. Farní kostel za náměstím, jehož věže odevšud dominují městu, byl zasvěcen patronu horníků sv. Jakubovi. Jedná se o gotický kostel s dlouhým kněžištěm, trojlodní halou a dvěma věžemi v západním průčelí, které je prolomeno ústupkovým portálem. Kostel byl několikrát zničen požáry i nepřátelskou palbou za dobývání Jihlavy, ale vždy byl opět obnoven.
Zahájení chrámové stavby spadá do doby po vzniku královského horního města Jihlavy (mezi 1240–1243). Gotický kostel byl v květnu 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku posvěcen a povýšen na kostel farní. Do té doby bývala fara u kostelíka sv. Jana Křtitele. První farářem se stal Štěpán, významná postava nejranějších dějin města.
Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otvírá pohled na město i okolí. Při přestavbě v letech 1373–1379 byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím křížovou klenbou, když sem byl vsazeny čtyři osmiboké sloupy. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie. Ve 30.letech 15.století dostává kostel jižní věž – zvonovou. Do historie se zapsal kostel v roce 1436, kdy se zde v průběhu jihlavských kompaktátních jednání 5. července konala za přítomnosti císaře Zikmunda slavnostní mše a vyhlášení kompaktát v češtině. Zajímavostí je, že druhého dne zde byla, k velké nelibosti Jihlavských, sloužena Janem Rokycanou husitská mše s přijímáním pod obojí. Roku 1523 postihl Jihlavu jeden z největších požárů v dějinách města. Tehdy vyhořel i kostel sv. Jakuba včetně obou věží a následná oprava trvala 40 let. V roce 1548 se začala povážlivě vychylovat ze své osy jižní věž, bylo tedy nutné snížit ji na dnešních 54 metrů, neboť hrozilo její zřícení. Významnou událostí bylo roku 1563 slavnostní vysvěcení nového velkého zvonu, tradičně zvaného „Zuzana". Zvon se jmenuje podle bohaté jihlavské lazebnice Zuzany Spiesserové, která na jeho zhotovení přispěla značnou částkou. Je to druhý největší zvon na Moravě, vysoký 1,82 m a vážící 7 086 kg. Roku 1591 získali zdejší patronátní právo strahovští premonstráti. Poslední změna půdorysu kostela spadá do barokní doby. V roce 1702 byla přistavěna na severní straně kostela kaple Bolestné Panny Marie oddělená od vlastního chrámu barokní mříží.
Kostel byl vždy pokladnicí uměleckých předmětů. Z gotické doby vyniká především unikátní Pieta (kolem 1330), překrásná socha sv. Kateřiny (kolem roku 1400) i faksimile tzv. Přemyslovského kříže. Cenná je i pozdně gotická socha sv. Jakuba ze začátku 16. století. Největším obrazem je 7,5 m vysoký obraz hlavního oltáře „Stětí sv. Jakuba" od jednoho z dvorních malířů císařovny Marie Terezie, jihlavského rodáka J. N. Steinera. Kněžiště nese výraznou secesní výzdobu, která vznikla v rámci puristické úpravy interiéru v letech 1898 – 1904. V roce 1922 provedla firma August Wolfholz z Berlína náročné statické zajištění severní věže. Roku 1987 byl upraven interiér chrámu, když byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba trojlodí. V září 2008 byl farní kostel sv. Jakuba Většího vyhlášen národní kulturní památkou.
Péčí Královské kanonie premonstrátů na Strahově proběhla v letech 1999 až 2006 obnova nedílné součásti kostela – kaple Panny Marie Bolestné. V letech 2008 až 2010 pak proběhla první etapa obnovy interiéru kostela. Další práce pokračují. V letech 2017 až 2019 proběhla generální oprava střechy a krovu kostela.
