Obraz - Lysá nad Labem. Signován a datován vlevo dole - viz foto. Autorem je grafik a malíř Josef Herčík. Obraz galerijní kvality a velikosti. Jeden z největších obrazů, který jsem od tohoto malíře viděl v prodeji. Na první pohled je vidět, že Josef Herčík si dal na tomto obraze záležet, jedná se o velmi kvalitní dílo. Zezadu obrazu je přípis od autora kde je uveden název obrazu "Partie z Lysé nad Labem", rok 1969, technika a jméno autora - viz foto.
Lysá nad Labem
Lysá nad Labem je poprvé zmiňována již v Kosmově kronice. Zdejší hradiště patřilo k významným slovanským střediskům. Na lyském hradišti byl vězněn, vykastrován a oslepen kníže Jaromír, kterého sem poslal jeho bratr, kníže Oldřich. Ve 13. století zde byl postaven hrad a Lysá pak byla až do vlády Lucemburků ve vlastnictví českých královen. Od roku 1291 je doložena existence Lysé jako města. V tomto roce vydala královna Guta, manželka Václava II., listinu, která sjednocuje pozemky v okolí Lysé v jeden celek.
Hrabě Špork byl velikým příznivcem umění. Zámecký park se sochami žáků Braunovy školy je srovnatelný s řadami alegorií v Kuksu. Lyský cyklus dvanácti měsíců, ročních období, dne a noci, přírodních živlů a světadílů nemá ve světovém sochařství obdoby.
V současné době je barokní zámek s kaplí sv. Tří králů z roku 1729 využíván jako domov důchodců, avšak zámecký park je zpřístupněn se svými památkami veřejnosti.
Výraznou dominantou Lysé je kostel sv. Jana Křtitele z 18. století. Ať přijíždíte z kterékoliv strany, po silnici nebo železnici, nemůžete přehlédnout jeho 55 m vysokou věž. Slavnostní vysvěcení se konalo v roce 1741 a není bez zajímavosti, že jej vysvětil biskup pražský, kanovník svatovítský, hrabě Jan Rudolf Špork, synovec Františka Antonína Šporka.
Z rozsáhlé palety kulturních a historických památek nelze neupozornit na barokní radnici, která byla dostavěna v roce 1747.
Původně, jako špitál pro přestárlé, byla v roce 1754 postavena budova uzavírající na jihozápadě náměstí Bedřicha Hrozného. Dnes je zde instalováno muzeum orientalisty a lyského rodáka, profesora Bedřicha Hrozného.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 112 cm x 76 cm. Rám je mohutný, zdobený, místy má otluky - viz foto. Olej na desce. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1969.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Herčík Josef
* 23.3.1922 Uherský Brod (Uherské Hradiště)
+ 9.7.1999 Praha
ilustrátor, rytec, grafik, malíř
Je jedním z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby. Vyučil se ve Zbrojovce v Uherském Brodě nástrojařem a rytcem výtvarného dekoru zbraní a zde pak pracoval jako rytec zbraní. Po válce se přestěhoval do Prahy, kde vystudoval soukromě Akademii výtvarných umění u Vladimíra Pukla a věnoval se výtvarnému umění, zejména známkové tvorbě.
Josef Herčík vstoupil do výtvarného umění v roce 1958 bibliografickými tisky a ilustracemi. Od roku 1962 vytvořil více jak čtyři stovky známek. V tomto oboru získal několik desítek ocenění doma i v zahraničí, např. Grand Prix Neapol, Buenos Aires, EXPO Osaka. Vysoce ceněn byl v Japonsku. V roce 1993 vyryl první poštovní známku nově vzniklého státu – Česká republika. Získal hlavní cenu v soutěži o nejkrásnější známku Slovenska za rok 1998. Taktéž vytvořil cyklus ocelorytin vedut oragensií – cyklus Sto a jeden pohled na Prahu. Matka měst – Praha, se prolíná od samého počátku celým jeho dílem.
Jeho volná a užitá grafika, vytvářená technikou mědirytiny, je tématicky zaměřená na tvorbu zvl. portrétní, heraldickou, pragensií a rostliny. Věnoval se také tvorbě poštovních razítek a akcií. Během svého života uspořádal více než 80 samostatných a společných výstav. V roce 1991 byl oceněn za tvorbu poštovních známek třemi prvními cenami.
