ZŘÍCENINA HRADU ZVÍŘETICE - LIVORA RUDOLF

ZŘÍCENINA HRADU ZVÍŘETICE -  LIVORA RUDOLF

 

7990 Kč

Dostupnost: Prodáno

Jméno autora: Livora Rudolf
( 25.4.1884 - 1.1.1958 )

 

 

 

OBRAZ - ZŘÍCENINA HRADU ZVÍŘETICE. AUTOREM JE VYHLEDÁVANÝ A V POSLEDNÍ DOBĚ VELMI CENĚNÝ MALÍŘ RUDOLF LIVORA. NÁZEV DÍLA - VLEVO DOLE - VIZ FOTO. SIGNOVÁN A DATOVÁN - VPRAVO DOLE - VIZ FOTO.

 

Zvířetice (hrad)

 

Zvířetice jsou rozsáhlá zřícenina hradu přestavěného na renesanční zámek nad vesnicí Podhradí asi 2 km jihozápadně od města Bakov nad Jizerou ve výšce 250 m n. m. Od roku 1958 je zřícenina chráněna jako kulturní památka ČR. Na počátku 14. století založil nad řekou Jizerou hrad Zdislav z Lemberka, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, zakladatele hradu Lemberk, klášterů a městeček v Jablonném v Podještědí i Českém Dubu. Zdislav i jeho četní potomci se psali zprvu z Lemberka, později jako páni ze Zvířetic. Zůstali zde do roku 1504. Zdislav měl dva syny, celou řadu vnuků a pravnuků.

 

Po pánech ze Zvířetic a nedlouhém vlastnictví Václava Sezimy z Ústí se hradu roku 1528 ujali Vartenberkové a postupně jej přestavěli na renesanční sídlo – zámek. Po krátkém období let 1610 až 1623 v postupném vlastnictví Jiřího Vratislava z Mitrovic a Jana Vlka z Kvítkova zámek a okolí získal mocný rod Valdštejnů, kteří zde nechali postavit barokní kapli. V druhé polovině 17. a v 18. století sloužil objekt už jen správě panství jako sídlo vrchnostenských úřadů. Roku 1693 zámek vyhořel. Byl sice opraven, ale zásah blesku v roce 1720 způsobil nový ničivý požár a pak už byl zámek definitivně opuštěn.

 

V dalších letech byl zámek rozebírán na stavební materiál, a proto rychle chátral. Ještě na kresbě a fotografii Karla Hynka Máchy z konce 19. století můžeme vidět celou hradní věž. Její část se zřítila na přelomu 19. a 20. století. Ve 30. letech byla Klubem českých turistů přeměněna v rozhlednu. Později se zříceniny ujalo původně svazácké hnutí Brontosaurus (letní tábory dobrovolníků) a došlo k jeho zakonzervování a menším opravám.


CELKOVÉ ROZMĚRY CCA 48 CM X 42 CM. AKVAREL NA PAPÍŘE. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.


OBRAZ BYL NAMALOVÁN V ROCE 1929.


VÝBORNÁ INVESTICE DO UMĚNÍ. DÍLO TAKTO KVALITNÍHO MALÍŘE BUDE ČASEM ZŘEJMĚ STÁLE STOUPAT NA CENĚ. NAVÍC BUDE ŠPERKEM VAŠÍ SBÍRKY A ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR. ORIGINALITU DÍLA PLNĚ ZARUČUJI VRÁCENÍM PENĚZ.
 

 



Livora Rudolf
 

 

* 25.4.1884 Bakov nad Jizerou (Mladá Boleslav)
 

 

+ 1.1.1958 Bakov nad Jizerou (Mladá Boleslav)
 

 

malíř, pedagog, loutkář, grafik
 


Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v letech 1901 až 1907, mj. u profesorů Jana Preislera a Emanuela Crescense Lišky, působil nejprve jako asistent na zemské škole gobelínové ve Valašském Meziříčí, poté jako profesor státní reálky v Hodoníně.

Z doby jeho hodonínského působení pocházejí jeho figurální malby Šohaj z Lužic, Děvče od Trnavy, Dřeváčkář. V krajinářství, kromě několika motivů z jižních Čech, převládají jeho pohledy z Pojizeří a bakovského okolí, namnoze i z Bakova samého. Jeho pastel ze zámeckého parku v Nových Benátkách patří dnes ministerstvu školství a kultury. Bakov uchovává mnoho jeho děl. V majetku spořitelny jest jeho rozměrný obraz "Pohled na Bakov od Jizery". Spořitelna i úřadovny MěÚ jsou zdobeny ještě dalšími jeho olejomalbami z Bakovska. Pamětní síň má jeho temperu "Starý špitál a hřbitovní brána", "Jizerní ulička" atd. Pro ochotnický spolek TYL namaloval na radnici oponu k jevišti. Velmi početná jest řada jeho prací grafických, v nichž převládají ornamentální výzdoby s lidovými slováckými motivy. Vytvořil velkou řadu Ex libris, ponejvíce linořezem, mezi jinými pro veřejnou knihovnu v Hodoníně, v Bakově pro známého učitele Karla Sellnera, jemuž vyzdobil i některé jeho knihy. Mnoho bylo též jeho návrhů na plakáty, hlavně plakátů výstavních, které byly odměněny četnými cenami doma i za hranicemi.

Věnoval se figurální a krajinné malbě a grafice, převážně s národopisnou a místopisnou tématikou moravského Slovácka a Bakova nad Jizerou a okolí, dále ex libris, diplomům, ornamentům, gobelínům, kobercům, oponám, např. pro Alšovo loutkové divadlo, rovněž tvorbě a návrhům loutek, modeloval hlavy loutek pro pražskou firmu Antonín Münzberg, od roku 1912 navrhoval dekorace pro Český svaz přátel loutkového divadla, v letech 1922 až 1937 působil jako výtvarník loutkového divadla Sokol Hodonín, jehož byl rovněž zakladatelem a ředitelem,

Vystavoval opakovaně v Bakově, v Praze (například v Topičově salonu), v Mnichově Hradišti a v dalších městech. Vyvrcholením byla jeho samostatná přehledná výstava v Mazáčově síni v Praze v květnu 1944, kde shromáždil svých 40 nejvýznamnějších prací. Zemřel 1.1.1958 v Bakově nad Jizerou.
 


VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:


1940, Sborník Svazu českých umělců v Praze (1940),

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),

1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,

2000, Vencl Slavomil , 5/ Tvůrci českého exlibris, České exlibris. Historie a současnost,

2001, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VII. L - Mal),

2005, Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L).

Jméno autora: Livora Rudolf ( 25.4.1884 - 1.1.1958 )

Alternativní produkty

Přihlášení