Obraz - Rychnov nad Kněžnou Panorama - Pohled přes Habrovou a Lukavici ku Orlickým horám. Autorem je ceněný akademický malíř Rudolf Linhart. Signován vpravo dole - viz foto. Olej galerijní kvality a úctyhodné velikosti v původním zdobeném rámu. Dílo nese na rubu původní autorský přípis s názvem motivu "Pohled přes Habrovou a Lukavici ku Orlickým horám". Ten byl při odborném restaurování (narovnání podložky) citlivě sejmut a adjustován na novou vyztuženou zadní stranu - výborná investice do umění.
Rychnov nad Kněžnou je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má přes 11 tisíc obyvatel, rozlohu 3 495 ha a průměrnou nadmořskou výšku 320 m. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Nejvýznamnějším rodákem je Karel Poláček, který do Rychnova situoval děj svého humoristického románu Bylo nás pět.
Město bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1. února 1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).
Pozornost turistů poutá kolowratský barokní zámek, kde kromě interiéru zámku (bohatá sbírka obrazů, knih, skla atd.) můžete navštívit i Muzeum a galerii Orlických hor.
Zámek Rychnov nad Kněžnou se nachází na mírně se svažující plošině nad ostrým svahem říčky Kněžny v severozápadní části města ležícího v podhůří Orlických hor. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je zámek jedním z největších barokních celků v Čechách. Autorem této architektonické kompozice je architekt Jan Blažej Santini. Celek tvoří výjimečnou dominantu města, které se říká „rychnovské Hradčany." Podobu zámku podmínila přestavba v druhém desetiletí 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho pro Norberta Leopolda Liebsteinského hraběte z Kolowrat a dokončena byla za jeho syna Františka Karla II. Liebsteinského hraběte z Kolowrat. Na toto téma je dochována obsáhlá korespondence mezi stavebníkem a architektem (můj dotaz -kde je prosím uložena? U nás v rodinném archivu není). Santiniho zásahy se dotkly především exteriéru zámku. Patrně nejvýrazněji se proměnilo hlavní jižní průčelí. To bylo rozšířeno přístavbami nižších spojovacích křídel s nárožními zrcadlově identickými hodinovými věžemi. V západní přístavbě navíc vznikl tunelovitý průjezd vedoucí až do úrovně náhonu říčky Kněžny. Střechy byly navíc opatřeny mansardami a vikýři s oválnými okny. Původní, blokově uzavřená fronta zámku byla těmito motivy bohatě obrysově pročleněna ve smyslu gradovaného a zrcadlově symetrického obrazu, tvořícího kompoziční podnož hlavní dominanty zástavby zámeckého vrchu – kostela Nejsvětější Trojice.
Lukavice (německy Lukawitz) je obec v podhůří Orlických hor v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Obcí Lukavice protéká řeka Kněžná a Červený potok. Obec je vzdálena dvacet kilometrů od polských hranic. Nejvyšší bod je v nadmořské výšce 530 metrů.
Panská Habrová (německy Herrenbuchen) je vesnice, část okresního města Rychnov nad Kněžnou. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Rychnova nad Kněžnou. Městská Habrová, část okresního města Rychnov nad Kněžnou.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 131 cm x 114 cm, rám je původní, vyřezávaný, mohutný, bohatě zdobený, místy má otluky - viz foto. Olej na kartonu. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1920-40.
Výborná investice do umění. Dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně, navíc bude perlou ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručujeme vrácením peněz.
Linhart Rudolf
* 30.3.1895 Chrudim
+ 7.2.1968 Chrudim
malíř, ilustrátor, iluminátor, písmomalíř
Studium - Akademie der bildenden Künste (Akademie výtvarných umění), Vídeň, dále Uměleckoprůmyslová škola, Vídeň (Wien).
Působení - Mnichov, Terst, Štýrský Hradec, Hradec Králové, Chrudim.
Měl několik souborných výstav v Čechách i na Moravě, naposledy v Jihlavě výstavu svých krajin.
Původním povoláním živnostník. Po návratu z 1. světové války cestoval po Evropě, pracoval jako kadeřník v Hradci Králové, později provozoval v Chrudimi vlastní holičství a kadeřnictví a současně maloval.
Později se věnoval pouze malířství. Od r. 1948 byl malířem reklam u velkých průmyslových podniků. Jeho zájem se soustředil především na Železné hory a Českomoravskou vysočinu. Namaloval i desítky zátiší a portrétů.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1993, Malíři Vysočiny (Malý lexikon),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
2001, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VII. L - Mal).
