Obraz - Kozákov. Autorem je malíř a grafik Karel Vik. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Zezadu obrazu je uveden autor, název díla a rok - viz foto.
Vrch Kozákov v Českém ráji
Nejvyšší horou Českého ráje a zároveň i Podkrkonoší je Kozákov (744 m n.m.). Tato melafyrová hora byla ve třetihorách činnou sopkou. V dutinách melafyru krystalizovala ložiska olivínu a dalších polodrahokamů.
Dnes je oblíbeným cílem pěších turistů i cyklistů z dalekého okolí, ale i milovníků lyžování a paraglidingu. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kameny z Kozákova zdobí např. stěny kaple sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně stejně jako svatováclavskou kapli v chrámu sv. Víta v Praze. Votrubcův lom je známý výskytem achátů, jaspisů, ametystů a dalších drahých kamenů.
K Riegrově turistické chatě z roku 1928, která stojí na vrcholu, byla později dostavěna ocelová rozhledna. Ta byla zpřístupněna veřejnosti dne 23. dubna 1995 v rámci výstavby vojenského spojovacího uzlu na Kozákově. Severozápadní svahy hory Kozákov jsou chráněny jako národní přírodní památka. Na západním svahu Kozákova je studánka Radostná. Kozákov je významnou křižovatkou cest a stezek, především pak výchozím bodem naučné stezky Kozákov.
Na jižním svahu hory se nachází proslulá studánka Radostná, na severozápadním svahu pak pískovcová kra drábovna. Na severu směrem k Hamštejnu leží jeskyně Babí a Kudrnáčova pec – kamenářské dílny z mladší doby kamenné. Přístup na 744 m vysoký vrchol Kozákova je po červeně značené turistické Riegrově cestě z Bačova.
Rozměry včetně rámu 43 cm x 33 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Akvarel na papíře. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1943.
Bude šperkem ve Vaší sbírce. Jedná se o dílo vyhledávaného a ceněného malíře a grafika, tedy o dobrou investici, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Vik Karel
* 4.11.1883 Hořice (Jičín)
+ 8.10.1964 Turnov (Semily)
loutkář, grafik, malíř, scénograf, ilustrátor
- studium na odborné tkalcovské škole v Lomnici nad Popelkou, žák prof. Rudolfa Otto von Ottenfelda na Akademii výtvarných umění v Praze
- zakládající člen SČUG Hollar, člen Salonu d'Autumne v Paříži, SVU Mánes, řádný člen České akademie věd a umění
- podnikl řadu studijních cest ( Itálie, Německo, Dalmácie, Vídeň atd. )
- nejprve se věnoval výhradně malbě, maloval a kreslil portréty, zátiší i krajinu, od 1914 se začal zabývat dřevoryty pro něž si našel příklad v tvorbě F. Koblihy a F. Bílka, důraz kladl na plastičnost reliéfu, strukturu vegetace a účinek atmosférických proměn
- vytvářel grafické cykly z Krkonoš, Českého ráje, Kuksu, krásy Turnovska zpodobil v cyklu Český ráj (1917 - 1926), Slovensko nejprve v cyklu V Tatrách, 1922 a 1929 - 1938 zachytil množství náčrtů a studií, aby 1948 vydalo nakladatelství Sfinx knihu Slovensko se 127 barevnými dřevoryty, ilustroval knihy, věnoval se známkové tvorbě (Strečno, Olomouc), exlibris a grafice -zejména v technice leptu
- od 1922 spolupracoval 10 let se scénou sokolského loutkového divadla v Turnově jako výtvarník a režisér - realizoval více než 15 kompletních scénických výprav (např. pro hry Faust, Strakonický dudák, Lucerna aj.), podílel se na výtvarné úpravě nových loutek - pevných marionet pro Lidové divadlo v Turnově
- absolvoval desítky výstav - zejména v Praze, ale také například ( Liberec, Šumperk, Přerov, Jeseník, Jičín, Semily, Prostějov, Plzeň, Olomouc, Brno, Zlín, Karlovy Vary, Kladno, Hradec Králové atd. atd. ), také v zahraničí například Slovensko - Trenčín, Bratislava, Prešov, dále například Anglie, Holandsko, Maďarsko, Belgie a další
- zastoupen ve sbírkách Národní galerie, Galerie hlavního města Prahy, Památník národního písemnictví, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravské galerie v Brně, Slovenská Národní v Bratislavě, Galerie J. Jakobyho a Východoslovenského muzea v Košicích, Městského muzea v Turnově, Oblastní galerie v Liberci a v mnoha dalších
- výtvarník je zmiňován v desítkách katalogů, knih, encyklopedií a dokumentů například - (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2008, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2008), 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), 1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, 1995, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), 2000, Hlas domova 2 (Výtvarné umění a architektura našeho Polabí), 1940, Pešina Jaroslav , Česká moderní grafika, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha, 1941, Vik Karel , Mateřídouška, Nakladatelství J. Otto, Praha, 1946, Beneš Buchlovan Bedřich , Zázračná paleta (Povídky o českých malířích), Vilém Šmidt, Praha, 1952, Vik Karel , Střední Čechy, Orbis, nakladatelství, Praha, 1955, Borovská Nelly , Borovský Jiří , Karel Vik: Popisný seznam grafického díla, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., Praha, 1958, Tilkovský Vojtěch , Slovensko v drevorytoch Karla Vika, 1959, Růžička Jindřich , Litomyšl v kresbách Karla Vika, 1964, Hlaváček Luboš , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha, 1977, Jilemnický Alois , Karel Vik (Poselství krajinářovo), Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem (Ústí nad Labem), 1985, Čubrda Zdeněk , Severočeská grafika, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem (Ústí nad Labem), 1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha, 2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov a v mnoha dalších.
