Obraz - Nádvoří bývalého paláce Hraběte Vrtby č.p. 373-III (Pragensia). Jedná se o reprodukci obrazu od známého malíře Václava Jansy. Signován a datován vlevo dole - viz foto. Název díla uprostřed dole - viz foto.
Vrtbovský palác
Vrtbovský palác je šlechtický palác v pražském katastrálním území Malá Strana, v ulici Karmelitská 373/25. Relativně nenápadný, původně renesanční, v průběhu staletí několikrát přestavovaný městský palác, je znám především díky přilehlé Vrtbovské zahradě. Je chráněn jako kulturní památka. Palác členitého půdorysu vznikl spojením dvou starších renesančních domů, v jejichž základech jsou patrné pozůstatky gotické stavby, zřejmě předpolí někdejší Újezdské brány.
Starší jižní dům z roku 1575 patřil pánům ze Sebuzína, než jej v roce 1619 získal Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic od dědiců místokancléře Kryštofa Želinského ze Sebuzína jako kompenzaci za nesplacený dluh. V roce 1627 tuto nemovitost zakoupil královský hofmistr Sezima Jan z Vrtby, roku 1624 povýšený do hraběcího stavu.
Severnější z obou původních domů, si nechal v roce 1591 vybudovat významný pražský architekt Ulrico Aostalli de Sala (Oldřich Avastalis). Později patřil významnému českému šlechtici Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic (1546–1621), který dům využíval jako místo setkávání a pobytu vědců, spisovatelů, umělců, skladatelů a dalších osobností ze svého širokého okruhu přátel. Kryštof Harant byl, coby jeden z hlavních vůdců stavovského povstání proti panovníkovi, popraven na Staroměstském náměstí. Po jeho smrti dům jako konfiskát v roce 1623 získal Sezima Jan z Vrtby. V letech 1627–1631 nechal Sezima z Vrtby oba sousedící měšťanské domy spojit a přestavět je na členitý palác o nepravidelném půdorysu v jednotném stylu pozdní renesance. Palácový komplex tak má několik křídel různé velikosti i výšky, která uzavírají čtyři nádvoří. Původní ulička k bývalým vinicím zůstala zachována v podobě dnešního průjezdu paláce.
Vrtbovská zahrada
V období baroka byl palác dvakrát rozšiřován. Poprvé během 2. poloviny 17. století, podruhé v roce 1720. Tehdy byla za vlastnictví Jana Josefa z Vrtby provedena přestavba podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, patrně na základě projektu Františka Maxmiliana Kaňky. V téže době byla rovněž na místě bývalé vinice zřízena barokní zahrada v italském stylu.
Sochařskou výzdobu dvora a zahrady v pískovci vytesal Matyáš Bernard Braun a jeho dílna. Postava atlanta, nesoucího zemskou sféru, byla vyměněna za kopii, originál se nachází v Lapidáriu Národního muzea.
Vrtbové drželi palác s přilehlou zahradou až do roku 1799, kdy ho koupil císařský rada Jan Mayer. V této době došlo k přestavbě paláce podle plánů dvorního stavitele Josefa Zobela, zahrady se však rekonstrukce nedotkla. Od roku 1807 byl v držení lazaretu na Karlově.
V roce 1800 proběhla velká klasicistní přestavba objektu, kdy architekt Josef Klement Zobel mimo jiné zbudoval monumentální čtyřramenné schodiště.
Kolem roku 1845 byl celý palác s barokní zahradou upraven ve stylu klasicismu a na předělu mezi spodním a středním patrem vznikly empírové přístavky. Tehdy původní barokní charakter zahrady zanikl a byl vyměněn i rostlinný pokryv. V průběhu přestavby pravděpodobně vznikla i malá vyhlídka na střeše v nejvyšším místě zahrady. V jednom z těchto přístavků v letech 1886–1889 bydlel a působil malíř Mikoláš Aleš, který zde měl svůj ateliér. V roce 1912 byla uliční část zvýšena o třetí patro s atikou.
Rozměry včetně rámu cca 43 cm x 33 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Reprodukce na papíře. Celkový stav - viz foto.
Samotná reprodukce je přibližně z 80 let 20. století.
Bude perfektní dekorací Vašeho prostoru.
Jansa Václav
* 21.10.1859 Rovné, Krabčice (Litoměřice)
+ 29.6.1913 Černošice (Praha-západ)
ilustrátor, malíř, pedagog
V Solanech u Lovosic se vyučil na kupce, ale stále se věnoval své zálibě v kreslení a malování. Kvůli studiu pak odjel do Prahy. Byl přijal na akademii výtvarných umění v Praze a z ní později přestoupil na akademii ve Vídni.
Chtěl se věnovat malbě figurální. Časté cesty po Čechách a vnitřní touha po vlastenectví ho však vedly ke krajinářství, v němž nakonec našel svůj hlavní obor. Maloval hlavně jižní Čechy a také Krkonoše. Při velké přestavbě Prahy na koci devatenáctého století se zaměřil na obrazy pražských domů a ulic. Pražské ghetto se tehdy asanovalo, bouraly se domy i celé ulice a stavěly se nové budovy. Mnohé z jím zachycených památek již dnes neexistují.
V roce 1891 namaloval pro hraběte Harracha dioráma Krkonoš. V letech 1894 - 1895 se podílel na malbě diorámatu Mikoláše Alše Bitva pod Hrubou Skálou. Roku 1898 pomáhal Maroldovi vytvářet Bitvu u Lipan (tzv. Maroldovo panoráma). Mezi lety 1895 až 1899 vznikly jeho akvarely staré Prahy. Uskutečnil souborné výstavy v Topičově salonu v Praze. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách například - Národní muzeum Praha, Zámek Orlík, Orlík nad Vltavou (Písek), Zámek Třeboň (Jindřichův Hradec), Západočeská galerie v Plzni atd.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1929, Sís Vladimír , Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha
1940, 1941, 1947, 1949, Květ Jan , Má vlast (Česká krajina v díle našich malířů), Orbis, Praha,
1959, Květ Jan , Má vlast (Česká krajina v našem malířství XIX. a XX. století), Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., Praha,
1982, Potužáková Jana , Plzeň v dílech výtvarných umělců (Zprávy z krajů), Výtvarná kultura, 6,3,1982,8-9 (kulér),
1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích,
1986, Vlček Tomáš , Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1995, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M),
2000, Vencl Slavomil , 5/ Tvůrci českého exlibris, České exlibris. Historie a současnost, 2000,
2007, Osobnosti Zásmucka, Zásmuky, Zásmuky (Kolín),
2010, Přehled milionových položek vydražených v roce 2009, Ročenka ART+.
