Obraz - Opuštěná Saxonia. Autorem je akademický malíř Bohdan Kopecký. Signován a název díla uprostřed dole - viz foto. Jedná se o velmi kvalitní dílo.
Mostecko - důl Saxonia
Ve 2. polovině 19. století nastává velký rozvoj těžby uhlí, nejprve v hlubinných a v průběhu 20. století v otevřených povrchových dolech ohromných rozměrů. Rozmach těžby uhlí vedl nejprve k výraznému, až několikanásobnému zvýšení počtu obyvatel, a také ke změně jeho národnostního složení. Např. v Třebušicích, kde byly otevřeny velké doly Saxonia I (1879) a Saxonia II (1890), se zvýšil počet obyvatel v letech 1869-1910 více než šestinásobně a podíl Čechů stoupl v původně německé obci na více než 50%. V obci Souš se za stejné období zvýšil počet obyvatel více než desetkrát a Češi zde tvořili více než 80%. V roce 1942 byly zastaveny doly Saxonia I a II v Třebušicích na Mostecku.
Rozměry včetně rámu cca 34 cm x 23 cm. Rám je dřevěný, místy má otluky - viz foto. Kombinovaná technika, tuš v kombinaci s akvarelem či temperou na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1960-80.
Bude úžasnou dekorací každého prostoru.
Bohdan Kopecký
* 23. 8. 1928, Litomyšl (Svitavy)
† 22. 10. 2010, Litomyšl (Svitavy)
grafik, malíř
Bohdan Kopecký se svou tvorbou řadí mezi největší české krajináře 2. poloviny 20. století.
Absolvent krajinářské malby na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Otakara Nejedlého (1945–1950). Absolvoval v roce 1950 s vynikajícími výsledky.
Lidskou činností zdevastovaná krajina se stala inspirací pro tvorbu jeho expresivně pojatých obrazů. Životním tématem se stala hornická krajina Mostecka, prostředí města, hlubinných i povrchových dolů. Plně se věnoval malování a objevoval mosteckou krajinu. Stal se uznávaným malířem, pravidelně vystavoval. Jako malíř hornické krajiny byl Kopecký v roce 1965 vyslán na pozvání hornického města Tuzla do Jugoslávie. V témže roce byl natočen krátký film Mostecko očima malíře. V roce 1967 získal Kopecký uznání za ilustrace ke Slezským písním Petra Bezruče v soutěži Nejkrásnější knihy roku 1967. V roce 1968 se Kopecký stal předsedou severočeského krajského výboru SČVU. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z obavy ze zatčení odjel do Jugoslávie. Když ji procestoval vrátil se zpět do Československa.
Aktivně se zapojoval do dění během tzv. pražského jara, za což během následujících let pykal. V roce 1970 pro své politické názory nebyl přijat do nově vzniklého Svazu českých výtvarných umělců, musel opustit svůj litvínovský ateliér a v roce 1979 se natrvalo odstěhoval do Litomyšle. V rodné Litomyšli v době normalizace nemohl svá díla vystavovat ani prodávat; proto nenacházel inspiraci a maloval jen výjimečně. V roce 1982 podnikl turistický zájezd do Jugoslávie z této cesty pravděpodobně pochází i prodávaný obraz.
Nový podnět k tvorbě nalezl po listopadových společenských změnách při svých cestách na Havajské a Kanárské ostrovy. Obrazy lávových polí s neustálou proměnou sopečné krajiny a snaha proniknout svými díly do nitra Země uzavírají tvorbu Bohdana Kopeckého. Čestného občanství Litvínova, které obdržel v jeden den spolu se slavným hokejistou a trenérem Ivanem Hlinkou, si vždy nesmírně vážil.
Jeho dílo je zastoupeno v mnoha významných sbírkách například Národní Galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy, MG Brno, AJG Hluboká nad Vltavou, Galerie umění Karlovy Vary, Oblastní galerie v Roudnici nad Labem, Východočeská galerie v Pardubicích, Městská galerie v Litomyšli, GVU Ostrava atd.
