Originální barevná signovaná - Praha Národní divadlo nad mostem Legií (Pragensia). Signovaná a datovaná vpravo dole - viz foto. Technika vlevo dole - viz foto. Autorem je malíř a grafik Jiří Bouda.
Národní divadlo
Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky, vybudovanou z celonárodních sbírek a otevřenou poprvé roku 1881, po požáru podruhé 1883. Honosnou vnější i vnitřní výzdobu, která zaujme zejména svým bohatým zlacením, tvoří vrcholná díla českých autorů 19. století – M. Alše, F. Ženíška, V. Hynaise, J. V. Myslbeka aj. Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla.
Most Legií
Most spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Vede po něm i tramvajová trať. Původní řetězový most byl postaven v letech 1839–1841 a sloužil až do roku 1898.
Současný kamenný most byl vystavěn v letech 1898–1901 z iniciativy podnikatele Vojtěcha Lanny, podle projektu architekta Antonína Balšánka a inženýra Jiřího Soukupa. Most sestává z devíti velmi plochých kleneb různého rozpětí; nad Střeleckým ostrovem se jedná o klenbu z kruhových segmentů, ostatní mají elipsovitý tvar. Na stavbu byly použity žulové kvádry. Na obou stranách jsou umístěny vždy dvě věže, které v dobách rané existence mostu sloužily k vybírání mýtného. Otevření mostu se konalo 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I.
Celkové rozměry cca 37 cm x 27 cm. Barevná litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z roku 1983.
Jedná se o dílo vyhledávaného a ceněného malíře, tedy o dobrou investici, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude perlou ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Bouda Jiří
* 5.5.1934 Praha
+ 23.8.2015
malíř, grafik, iluminátor, ilustrátor
Členem skupin - Litografičanka (divadlo grafiků), Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Český fond výtvarných umění (ČFVU). Absolvoval desítky výstav po celé české republice, ale i v zahraničí například Itálie, Rakousko, Německo, Francie, Jugoslávie, Belgie, Japonsko atd. Získal řadu ocenění například - 1968 Zlatno pero Beograda, Čestné uznání, 1987 Nejlepší kreslený kalendář roku, cena, 1992 VII.Trienále ex libris, cena, Chrudim.
Dílo: Technika a hromadná doprava, zejména železniční, se staly hlavním námětem jeho obrazů, ilustrací, grafik a exlibris. Svým cyklem šesti panoramatických pohledů na dnes již zaniklé nádraží Praha-Těšnov zdokumentoval podobu této novorenesanční stavby pro příští generace. Na svých obrazech a kresbách zachytil také mnoho vedut českých i moravských měst. Další uměleckou oblastí jeho díla je tvorba poštovních známek a barevných litografií z cest po českých zemích i v zahraniční (Francie, Itálie a další). Připravil také řadu katalogů svých početných výstav.
Jiří Bouda se narodil do umělecké rodiny malíře a ilustrátora Cyrila Boudy a již od mládí projevoval talent ke kreslení. Jiří Bouda vystudoval Státní grafickou školu, kde na počátku jeho vlastní umělecké tvorby stáli profesoři Svatopluk Klír, Antonín Pospíšil, Petr Dillinger a Karel Müller a poté po jejím ukončení byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, do ateliéru prof. Karla Svolinského. Již tehdy se začalo projevovat jeho zaujetí pro technická témata, což prokázala i závěrečná práce při ukončení studia v roce 1959, kterou byl kalendář s pražskými motivy, kde však převládalo téma dopravy. Po ukončení školy, pro svoji zálibu v dopravě, zejména železniční, nastoupil na místo signalisty na stavědle nádraží v Praze – Bubenči. Po odchodu na vojnu byl přijat do Armádního výtvarného studia a díky tomu se mohl dále věnovat výtvarné práci.
Po návratu z vojny mu byla nabídnuta práce na restaurování velmi poničeného papírového Langweilova modelu Prahy v městském muzeu (Muzeum hlavního města Prahy). Této náročné práce se zhostil spolu se svou ženou Janou, též výtvarnicí, se kterou společně studovali a v roce 1962 se vzali. Práce na záchraně modelu trvaly šest let. Přitom jim velmi pomohlo důkladné studium díla českého malíře a kreslíře Vincence Morstadta, zejména jeho vedut. S jejich pomocí se podařilo při rekonstrukci zachovat původní podobu zničených částí modelu.
Od roku 1968 se stal předsedou skupiny pro studium a dokumentaci železniční historie. Významným způsobem se podílel na spolupráci s technickými muzei v Praze, Brně i dalších městech při přípravě rozsáhlých výstav o dopravě. Jiří Bouda byl dlouholetým členem SČUG Hollar a patřil k předním českých grafikům. Žil a tvořil v Praze.
Pro obdivovatele tvorby Jiřího Boudy nakladatelství Cykloknihy vydalo v roce 2014 jeho ilustrované vzpomínky v podobě bohatě výtvarně vybavené publikace Poutnický deník. Kniha dokonce získala v roce 2014 zvláštní ocenění Asociace novinářů a publicistů cestovního ruchu CTPRESS.
ZDROJ: prvnizpravy.cz
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
1993, Grafika (Obrazová encyklopedie české grafiky osmdesátých let / Pictorial Encyclopaedia of the Eighties),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha,
1998, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997 (I. A - Č),
2005, Kdo je kdo (Osobnosti české současnosti),
2005, Dočekal Jan , Recenze texty rozhovory 1995 - 2004 (1. část), Amaprint Kerndl, s.r.o., Třebíč,
2008, Současní tvůrci exlibris z okruhu SSPE, Spolek sběratelů a přátel exlibris, Praha,
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov.
