Obraz - Suché pupavy. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorkou je akademická malířka Jaroslava Hýžová. Osobitý styl malby typický pro tuto autorku. Dílo galerijní velikosti a kvality. Zezadu obrazu je adresa a autorský štítek, kde je uvedena autorka, název díla, technika, evidenční číslo díla, rozměr, tehdejší cena, razítko čfvú atd. - vše viz foto.
Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis L.)
Tento bodlák má tak krátkou lodyhu, až se zdá, že listy i květ vyrůstají přímo ze země. Poměrně široké květy se před deštěm a na noc zavírají. Kvete v červenci a srpnu. Na pupavu narazíme už jen zřídka, většinou na suchých loukách, mezích, pastvinách a výhřevných křovinatých stráních. Jedlé květní lůžko chutná podobně jako kedlubna. Pro své léčivé vlastnosti se ale sbírá nepříjemně páchnoucí kořen. Dobývá se ze země na podzim, zkušenější bylináři kořen poznají už na jaře a sbírají ho v květnu, kdy je obsah účinných látek ještě větší.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 78 cm x 57 cm, rám je mohutný, zdobený, místy má otluky. Olej a tempera na kartonu či tvrdém papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1976.
Pokud chcete kvalitu budete spokojeni. výborná investice do umění.
Dílo takto kvalitní malířky bude zřejmě časem stále stoupat na ceně, navíc bude perlou ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
JAROSLAVA HÝŽOVÁ
* 21. 2. 1915 Prostřední Bečva
† 4. 3. 1992 Valašské Meziříčí
malířka
Studovala gymnázium a učitelský ústav ve Valašském Meziříčí, na přání otce působila 7 let jako učitelka na Valašsku a Hané. Malířství ji však stále přitahovalo, hodně se mu věnovala. V letech 1942-45 studovala na malířské škole spolku Mánes v Praze u profesorů Tittelbacha a Lieslera.
Po pětiletém působení v Praze od roku 1950 žila a tvořila ve Valašském Meziříčí. Navazuje na poetičnost svých pražských začátků a maluje svěží zátiší, obrazy dětí, záběry z meziříčského okolí (Jaro v Jarcové). Významný byl pro umělkyni zájezd do Paříže v roce 1957. Zářivá barevnost a radostnost „modrého období" (Letní den v horách) se v 60.tých letech mění v tiché uvažování nad životem vyjádřené symboly stromů a ptáků. Stále silněji je uchvácena velebností tvarů valašské krajiny, její barevností v proměnách ročních období.
Hlubokou sondou do života kraje jsou obrazy valašských žen, které skryty pod gotickými šátky statečně nesou své tvrdé osudy, aby je odložily na prahu chalup a naplnily domovy teplem své tvrdé lásky (cyklus Kruh života). Po celou dobu na Valašsku se aktivně účastnila veřejného kulturního života, přednášela, besedovala o umění. Zemřela 4.3.1992 ve Valašském Meziříčí a je pochována na "Valašském Slavíně" - hřbitově ve Valašském Muzeu.
