Obraz - Bažanti v zimě. Autorem je akademický malíř Otakar Číla. Signován vlevo dole - viz foto. Obraz galerijní kvality. Na první pohled je vidět, že Otakar Číla si dal na tomto obraze velmi záležet, jedná se o velmi kvalitní dílo. Povedený obraz - pěkných obrazů s loveckými motivy není na trhu mnoho.
Rozměry včetně rámu cca 65 cm x 55 cm. Rám je mohutný, krásně zdobený, místy má otluky. Olej na kartonu. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1930-70.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Číla Otakar
* 10.3.1894 Nová Paka (Jičín)
+ 28.3.1977 Nová Paka (Jičín)
malíř, legionář
Vyučil se malířem obrazů u akademického malíře Josefa Mühla. Již v roce 1913 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze, ale v roce 1914 slibný začátek přerušila první světová válka a budoucí malíř odešel na frontu. V roce 1915 přešel do ruského zajetí a zúčastnil se ústupu do Kyjeva. Pak se srbskými legiemi bojoval u Rhemny a odtud se dostal do Jekatěrinoslavi, kde působil jako malíř na soukromé obchodní škole. Koncem roku Číla 1917 působil v Jurjevi, kde majiteli tamního panství maloval hrobku a obrazy pro tamní kostel. Roku 1918 se jako legionář dostal k 8. pěšímu pluku a s ním odcestoval do Penzy, dále na magistrálu do Vladivostoku, kde se zúčastnil bitev o město, a dále na Bajkal a Ural. Koncem roku 1919 byl přidělen v Irkutsku k typografickému oddělení československého generálního štábu, kde se podle jeho návrhů tiskly peníze pro bělogvardějskou Kolčakovu vládu a poštovní známky pro potřeby československého vojska.
V roce 1920 Číla odjel na služební cestu do Číny a Indie, kde ilustroval časopis Times of India, ale především získal řadu malířských námětů. Domů se vrátil až v prosinci 1920 v hodnosti nadporučíka a přivezl si obrazy, skici, poznámky o krajinách, městech a lidech, které pak vystavoval na vánoční výstavě roku 1922 v Nové Pace a později také v Jičíně.
Z armády však Číla nakonec odešel, aby mohl dál pokračovat ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 1925 absolvoval v oboru portrétní malířství pod vedením Vratislava Nechleby. Již v té době získal několik cen za portrétní práce i za obrazy z cest, jeho obrazy byly zakoupeny do Památníku odboje v Praze.
V roce 1926 Číla odjel na studijní cestu do Albánie, kde namaloval portrét pozdějšího albánského krále Achmeda Zogu. Podle Čílova návrhu byl zhotoven i nejvyšší albánský řád, jímž byl dekorován italský král i Mussolini. Po návratu do Čech se Číla dále věnoval portrétní tvorbě, maloval celou řadu oficiálních portrétů. Kromě toho začal také malovat obrazy s oblíbenými mysliveckými náměty.
Číla pravidelně vystavoval samostatně a zúčastňoval se i souborných výstav. Za druhé světové války Číla působil v odbojové skupině Obrana národa a za květnové revoluce 1945 byl okresním velitelem v Nové Pace. V roce 1949 byl se svým synem Vratislavem zatčen a po vykonstruovaném procesu až do roku 1958 vězněn. I ve vězení se Číla věnoval malování – portrétoval své spoluvězně, jejichž obrázky se tajně vynášely jejich příbuzným, a díky tomu byly zdokumentovány tváře politických vězňů komunistického režimu. I když byl Číla členem Svazu výtvarných umělců od jeho vzniku, nebyl do něj později znovu přijat, a tudíž nemohl vystavovat. Svůj poslední obraz začal Číla malovat v roce 1971, ale zdravotní stav mu neumožnil jej dokončit. Zemřel po těžké nemoci v roce 1977 v Nové Pace.
Zdroj: http://www.galeriekutnahora.cz/aukce-autora/390/otakar-cila.html
