Dvě fotografie - Svatebčané. Autorem fotografií je Jaroslav Balzar. Značeno vlevo dole - viz foto.
Fotografie byly pořízeny přibližně v letech 1920-40. Rozměr včetně pasparty cca 40 cm x 27 cm. Celkový stav - viz foto.
Jaroslav Balzar
klasik českého ateliérového portrétu 20. – 40. let 20. století. Ateliér Balzar patřil k nejexkluzivnějším fotografickým ateliérum meziválečné Prahy.
Jaroslav Balzar se narodil 21. ledna 1894 v Josefově u Jaroměře, po vyučení u tamního fotografa Karla Dvořáka vyrazil do světa. Praxi získal v tehdejším pruském Slezsku, následně Lucembursku a v letech 1912–14 v renomovaném salonním Reutlingerově ateliéru v Paříži.
Po vzniku Československa se usadil v Praze, v roce 1920 se oženil a následujícího roku se manželům narodila jediná dcera Julie. Počátky samostatné profesionální praxe Jindřicha Balzara byly dramatické; současně spolupracoval s lidmi kolem filmu (např. roku 1922 hrál v dobrodružném snímku Maharadžovo potěšení v režii Karla Antona). Od té doby se datovalo jeho přátelství s filmařem Karlem Lamačem a první českou filmovou hvězdou Andulou Sedláčkovou. Vystupoval také jako kouzelník, byl členem i funkcionářem Magického klubu Praha a v té době projel řadu evropských měst.
Roku 1922 si Balzar zařídil provozování samostatné fotografické živnosti, nakonec se ateliér usídlil na luxusní adrese Jungmannovo náměstí 1. Ve své tehdejší portrétní práci vstřebával nejrůznější domácí i zahraniční tendence a vlivy, dovedl je však dovedně skloubit. Jakkoliv se dvacátá léta vyznačovala příklonem k civilnosti, v portrétní tvorbě přetrvával zájem o podobiznu s atributy vyšších společenských vrstev. Těmi už však většinou nebyla aristokracie, novými hvězdami se stávali filmoví herci a herečky, sportovci ad. Balzar byl v počátcích ovlivněn filmovým expresionismem, později se poučil z glamour fotografií amerických hollywoodských hvězd. Touha po reprezentativnosti a efektu vytříbily jeho fotografický styl, naučil se dokonale pracovat s vybavením ateliéru, používal bodové osvětlení, ale dovedně pracoval i se zadním světlem. Dosud neznámé jsou i Balzarovy akty, kterými přispěl do tehdejší velice chudé a cudné domácí produkce (s výjimkou prací F. Drtikola).
