Obraz - Praha - Loreta (Pragensia). Starší reprodukce obrazu od známého malíře Jana Baucha.
LORETA PRAHA
Pražská Loreta je pozoruhodnou barokní památkou, poutním místem s bohatou historií. Široké průčelí s hodinovou věží, z níž každou hodinu zaznívají tóny unikátní loretánské zvonohry, jistě neunikne pozornosti žádného tuzemského ani zahraničního návštěvníka, který tudy prochází směrem k Pražskému hradu. Byla by ale velká škoda spokojit se jen s tímto malebným pohledem, jenž se nám otevírá z terasy před Černínským palácem. Ti, kteří, kteří sestoupí až na Loretánské náměstí a projdou branou Lorety, budou příjemně překvapeni dispozicí poutního místa.
Rozměry včetně rámu cca 56 cm x 46 cm. Rám je zdobený, místy má otluky. Reprodukce na kartonu či papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Reprodukce je přibližně z let 1950-70.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Jan Bauch
*16.11.1898 Praha
+9.1.1995 Praha
malíř, sochař, ilustrátor
Malíř, ilustrátor, sochař Jan Bauch se narodil 16. listopadu 1898 v Praze, do rodiny uměleckého řezbáře. U svého otce se v jeho dílně na Staré Městě vyučil řezbářskému řemeslu. Jako šestnáctiletý byl přijat pro nesporný výtvarný talent ke studiu na pražské Umělecko-průmyslové škole do ateliéru profesora Dítěte.
Během prvního roku Bauchových studií propukla 1. světová válka. V roce 1916 musel Jan Bauch narukovat a plnit ve válečných podmínkách svou povinnost vůči rakousko-uherskému císařskému veličenstvu. Po návratu, obohacen o válečné zážitky, pokračoval v ateliéru V. H. Brunera až do roku 1921, kdy studium ukončil a byl přijat na grafickou speciálku k profesoru Maxi Švabinskému na pražskou Akademii výtvarných umění. Studium ukončil v roce 1924.
Byl členem Umělecké besedy, pak Spolku výtvarných umělců Mánes, v letech 1946-58 působil jako docent na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1977 byl jmenován národním umělcem.
Souběžně s malbou se zabýval sochařstvím. Z monumentálních prací, kterými byl pověřen ve 30. a 40. letech, je třeba zmínit návrh mozaiky bývalé Zemské banky a okno chrámu sv. Víta v Praze.
1937 vystavoval na čs. expozici v Galerii Charpentier v Paříži a získal Grand Prix; společně s přítelem J. Laudou je autorem monumentální plastiky Přepadení Československa, určené pro Světovou výstavu v New Yorku; 1946 - 1958 byl docentem UMPRUM v Praze; prvá monografie o něm vychází r. 1948 (autor J. Spurný); po několikerém přerušení se vrátil 1962 k sochařské práci; v roce 1963 vychází prvá autobiografie Barvy století, 1980 druhá kniha Čím jsem žil; 1988 v Lyře pragensis Jak udělat z obrazu báseň; počátkem osmdesátých let ve spolupráci s KF Praha vzniká film o jeho životě a díle; v jeho díle nacházíme mimo kreseb a grafik příležitostně i díla monumentální (vitráže, gobelíny, spolupráce s architekturou); díla jsou v majetku NG Praha, MG Brno, GVU Ostrava, GVU Zlín (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997, Výtvarné centrum Chagall Ostrava
