Originální barevný, číslovaný dřevoryt - Telč - Náměstí s Kostelem sv. Ducha. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Číslován 159/200 vlevo dole - viz foto. Autorem je grafik Václav Ondráček.
Rozměry včetně rámu cca 48 cm x 37 cm, rám je úzký, zdobený, místy má otluky. Originální barevný, číslovaný dřevoryt na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z roku 1982.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Náměstí Telč
Překrásné náměstí Zachariáše z Hradce lemuje jedinečný soubor gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními zdobenými štíty. To, co dnes vidíme na Náměstí Zachariáše z Hradce, je výsledkem mnoha let utváření vzhledu města. Zástavba na náměstí nesla typické středověké znaky. Domy byly zprvu úzké a vystavěné z nejdostupnějšího materiálu, jaký se nacházel v okolí, tedy ze dřeva.
Pod domy byly vyhloubeny sklepy, které byly následně pospojovány chodbami, jež se klikatí pod celým náměstím. Sklepy jsou dnes jediným pozůstatkem původních rozměrných gotických domů.
Původní „dřevěná“ Telč byla značně náchylná k požárům, kterých tu v průběhu let vypuklo několik. Největší z nich se odehrál v roce 1530, kdy popelem lehla celá jedna strana náměstí i s radnicí. Po požáru se opravy domů odehrávaly individuálně, avšak všichni směřovali k podobným jednopatrovým domům se zdobeným průčelím. Jakýmsi jednotícím prvkem bylo podloubí, dnes někde renesanční, jinde pozdější barokní. Obydlí měšťanů v Telči byla vesměs skromná. Na odiv byla vystavena jen průčelí, která vznikala v renesančním duchu pod rukama českých mistrů.
Radnice je jedním z mála domů na náměstí, které byly vyprojektovány italským architektem, pravděpodobně některým z mistrů ve službách Zachariáše z Hradce. Průčelí radnice je zosobněním čisté renesance a dokonalých linií. Na náměstí se kromě již zmiňovaných měšťanských domů nachází i dvě překrásné kašny. Jedna nese motiv Siléna s malým Bakchem, druhá, renesanční, zobrazuje svatou Markétu. Renesanční kašna byla v 18. století přebudována, poněvadž Markétiny tvary prý nelahodily lidskému oku. Mariánský sloup, dílo D. Liparta uprostřed náměstí z roku 1720 dokládá, že po dobách úpadku následujících třicetiletou válku, se město vzpamatovalo natolik, že mělo finance na další stavební práce.
Na západním konci náměstí se nachází zámek, klenot renesanční architektury. Prohlídka vás zavede do reprezentačních interiérů a sálů s dochovanými sklípkovými klenbami, kazetovými stropy a původní dekorativní výzdobou. K zámku patří také kaple Všech svatých s bohatou a náročnou výzdobou, poslední místo odpočinku Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Valdštejna. Mezi další místa, která jistě musíte vidět, patří areál bývalé jezuitské koleje s kostelem Jména Ježíšova nebo farní kostel sv. Jakuba, jehož základní kameny byly položeny ve 14. století. Milovníci pohledů z výšky ocení možnost výstupu na věž kostela sv. Ducha, která nabízí nezapomenutelný výhled na historické centrum města.
Zbytky pozdně gotických hradeb s Velkou a Malou bránou se nacházejí na jihovýchodním okraji města. Na jihovýchodní, a patrně i na severovýchodní a jihozápadní straně byly městské hradby zdvojeny parkánovou zdí, v severozápadní části chránilo město opevnění středověkého hradu. Kamennou hradební zeď s ochozem, která byla původně vysoká asi 9 metrů, doplňovaly obdélníkové střílny.
Kostel svatého Ducha a románská věž v Telči
Skalnatá výšina ve východní části vnitřního města byla místem vzniku opevněného dvora (týna), který střežil křižovatku obchodních cest. Archeologicky byly doloženy zbytky jeho opevnění a některých dalších staveb. Jedinou dochovanou částí týna je vysoká románská věž z pravidelných kvádrů, datovaná do I. poloviny 13. století. K ní byl přisazen zřejmě jednolodní vlastnický kostelík neznámého zasvěcení, který sloužil královskému správci týna (vilikovi) a jeho podřízeným, pravděpodobně neměl farní funkci. První patro věže sloužilo jako panská tribuna.
Kostelík přetrval i zánik týna v polovině 14. století, kdy jeho funkci převzal hrad na opačné straně města (dnešní zámek). Roku 1414 u něj Jan z Hradce zřídil městský špitál (na místě dnešního renesančního domu severozápadně od věže). Po husitských válkách kostel nahradila nová pozdně gotická stavba, připomínaná poprvé roku 1486 s dnešním zasvěcením. Od roku 1579, kdy Zachariáš z Hradce přenesl špitál ke staroměstskému mariánskému kostelu, sloužil jako filiální do roku 1786, kdy byl zrušen. Od té doby zde bylo skladiště, od poloviny 19. století pak divadlo. Po roce 1918 byl obnoven pro nově vzniklou československou církev evangelickou.
Věž získala v 18. století barokní zakončení, které zaniklo po požáru 1836. Od té doby vrcholí novogotickou jehlancovou střechou s rohovými věžičkami. Po roce 1990 byla zrekonstruována, opatřena novým vstupním schodištěm a zpřístupněna.
Ondráček Václav
*1935 Růžená (Jihlava)
grafik, pedagog
Pedagog zaměřený na dětskou výtvarnou tvořivost, sám výtvarně činný v oblasti ilustrace a drobné grafiky. Jeho dílo je zastoupeno například v Moravské galerii v Brně atd.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
2000, Vencl Slavomil , 5/ Tvůrci českého exlibris, České exlibris. Historie a současnost,
2002, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2002 (X. Nov - Pat),
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o.
