Originální barevná signovaná litografie - Národní knihovna Klementinum (Pragensia). Autorem je malíř a grafik Vojtěch Kubašta. Signován vlevo dole v ploše - viz foto. Originální litografie vlevo dole - viz foto. Signován tužkou vpravo dole - viz foto.
Národní knihovna Klementinum
Barokní knihovna byla poprvé otevřena roku 1722 pro účely jezuitské univerzity, sídlící v Klementinu. Je zde uloženo přes 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury, přicházející do Klementina od začátku 17. století až do nedávných časů. Knihy s nabílenými hřbety a červenými značkami zde stály již za dob jezuitů.
Podoba barokní knihovny zůstala od 18. století nedotčena. Sál je vyzdoben stropními freskami od Jana Hiebla, znázorňujícími alegorické motivy vzdělání, a dále postavy jezuitských světců, patronů univerzity a významných představitelů tohoto řádu. V čele sálu je portrét císaře Josefa II., který knihovnu obohatil o svazky ze zrušených klášterních knihoven. Nepřehlédnutelná je také sbírka geografických a astronomických glóbů ve středu knihovny. Ty jsou převážně prací klementinských jezuitů. Mezi glóby jsou rovněž rozmístěny astronomické hodiny, vytvořené mj. Janem Kleinem.
Roku 1777 byla knihovna vyhlášena Marií Terezií za Veřejnou c. k. Univerzitní knihovnu. V roce 1781 její ředitel Karel Rafael Ungar založil sbírku česky psané literatury nazvané Biblioteca nationalis, čímž dal základ národní knihovně. Tato sbírka se nyní pod stejným názvem nachází v čele sálu na galerii. Od roku 1782 museli tiskaři také pražské knihovně odevzdávat povinný výtisk.
Rozměry včetně rámu cca 39 cm x 35 cm. Rám je krásně zdobený, místy má otluky - viz foto. Originální barevná signovaná litografie na papíře. Obraz je zasklen. Celkový stav - viz foto.
Obraz je přibližně z let 1960-80.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Kubašta Vojtěch
* 7.10.1914 Vídeň (Wien) (Rakousko (Austria)
+ 7.7.1992 Praha
typograf, architekt, ilustrátor, malíř, scénograf
Vojtěch Kubašta se narodil v roce 1914 ve Vídni. Cesta vídeňského rodáka českého původu za světovou proslulostí započala v pražské čtvrti Smíchov, kam se jeho rodiče v roce 1918 přestěhovali. Zde vystudoval základní školu i reálku. Od dětství rád kreslil, už za studií uplatnil své kreslířské a malířské schopnosti v loutkovém divadle v Domě Jana Amose Komenského, kde navrhoval loutky, maloval kulisy a vytvořil dodnes zachovanou oponu.
Tady se také seznámil s principálem souboru a autorem divadelních her a povídek Čeňkem Sovákem. Po ročním abiturientském kurzu na Obchodní škole v Resslově ulici studoval v letech 1932–1938 architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Na škole působili vynikající profesoři – historici umění Oldřich Stefan, Václav Vilém Štech, Zdeněk Wirth, architekt Antonín Engel nebo malíř Oldřich Blažíček. Během studia vytvořil (společně s Rudolfem Ungerem, Robertem Ječným a Janem Hirdem Pokorným) první architektonické návrhy (schodiště Clam-Gallasova paláce, stanice metra Anděl, výzdoba hotelu Sykovec).
Navštívil Bulharsko, Jugoslávii a Turecko, se spolužáky dokumentoval pro Zdeňka Wirtha mizející lidovou architekturu, kreslil a fotografoval na Plzeňsku, Vodňansku a Chotěbořsku.
Vojtěch Kubašta ilustroval řadu dětských knih, mimo jiné Arabské pohádky z 1001 noci Kamila Bednáře, Nejkrásnější pohádky Boženy Němcové, Národní pohádky Karla Jaromíra Erbena, Ježek Pícháček mezi lidmi a Ježek Pícháček mezi zvířaty Čeňka Sováka.
Za vedení spisovatele a překladatele Jaroslava Janoucha vydávalo nakladatelství Vyšehrad v letech 1939–1945 knihy pro děti, na jejichž celkové podobě se Vojtěch Kubašta (vedle bohatých ilustrací) často podílel.
V roce 1942 poznal nakladatele Otakara Štorcha-Mariena, díky kterému mohly vzniknout velkoryse vypravené litografické cykly pražských historických stavebních památek – Loretánské meditace s textem Jiřího Karáska ze Lvovic, Melancholie Strahova a Valdštejnský palác v Praze s texty historika Zdeňka Wirtha a Klementinum (1945) se studií Zdeňka Kalisty.
Kolem roku 1953 vznikly první Kubaštovy prostorové realizace. O trojrozměrné knihy (tzv. pop-up books) a obrazy vydávané podnikem zahraničního obchodu Artia byl ve světě obrovský zájem.
Doma bylo jeho dílo utajováno, do ciziny vyváženo ve statisícových nákladech a v mnoha jazykových mutacích. Největší úspěch měly Kubaštovy dětské knížky, překládaly se do sedmatřiceti jazyků a prodalo se pětatřicet milionů výtisků.
On byl výborný v tom, že všechno dělal sám, nejen obrázky, ale i technickou stránku prostorové knihy, což tenkrát zvládl jen málokterý výtvarník. Neustále vymýšlel další zlepšováky. Autíčka, která doslova vyjedou z knihy, nebo papírový strom, který jedním tahem rozevřete a vyletí pták Ohnivák. Kubašta měl doma obrovský archiv výstřižků, zajímal se o reálie v jednotlivých zemích.
Sbíral všechny obrázky indiánů, námořníků nebo arabských šejků. Encyklopedie pohádek, příběhy zvířátek nebo dobrodružné putování dvou chlapců – Tipa a Topa – zaujaly čtenáře po celém světě. Kubašta se rychle stal žádaným umělcem, jeho dílo si objednávali Američané, Rusové i Japonci.
Největším úspěchem pro Kubaštu však nebyly milionové náklady jeho knih, nýbrž splněný sen v Americe. Od dětství miloval film, hlavně tvorbu Walta Disneyho. V 60. letech se o českém výtvarníkovi doslechl Disney a rozhodl se, že mu zadá výrobu několika příběhů, například Bambiho nebo Knihu džunglí. Věděl, že se může spolehnout nejen na kvalitu, ale také na rychlost. Američanům trvala výroba jedné rozkládací knihy rok, Kubašta to zvládl za tři měsíce, a zaměstnal tím desítky lidí. Dostali od něj maketu a obrázky pro jednotlivé strany knihy, které se tiskly ve Velkém Šenově. Tam byla specializovaná tiskárna, která měla svůj vlastní papír a barvy z Německa. Na tisku se rozhodně nešetřilo, každý list knihy je doslova nacucaný barvou. V letech 1955 až 1965 vytvořil sto takových knih.
Zdatný výtvarník pracoval až do své smrti v roce 1992, aniž by většina Čechů kdy znala jeho jméno a jeho životní příběh. A přitom byl stejně úspěšný jako ilustrátor a režisér animovaných filmů Jiří Trnka, který dosáhl slávy už za svého života. „Táta a Trnka byli nejúspěšnější čeští výtvarníci na export,“ vzpomíná Kubaštova dcera Dagmar Vrkljanová, která dnes žije v Kanadě. „A že skoro nikde není jeho jméno? Táta tohle neřešil, byl rád, že se jeho knihy líbí dětem.“ Výtvarníka těšilo, že se jeho díla s úspěchem prodávají do ciziny – hlavně na kapitalistický Západ.
ZDROJ: Lanskrounsko.cz
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
1988, Stehlíková Blanka , 35 tschechoslowakische ilustratoren 1953-1988 (Artia 35), Artia, podnik pro zahraniční obchod, Praha,
1988, Stehlíková Blanka , Artia 35 (35 československých ilustrátorů 1953 - 1988), Artia, podnik pro zahraniční obchod, Praha,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
2001, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VI. Kon - Ky),
2003, ? Pop up (Die dreidimensionalen Bůcher des Vojtěch Kubašta), ?, ?,
2005, Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L),
2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),
2008, Berka Rudolf , Vodňany (literární, výtvarné, hudební), Městské muzeum a galerie Vodňany, Vodňany (Strakonice),
2008, Matoušek Petr , Reissner Martin , Obrazy v živé paměti, Ministerstvo kultury ČSR, Praha,
2009, Kolektiv autorů , Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5 (Příběhy nevšedních životů), ?, ?,
2012, Dačeva Rumjana , Karáskova galerie (České výtvarné umění přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století ve sbírce Karáskovy galerie), Památník národního písemnictví, Praha,
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov,
2016, Ryška Pavel , Šrámek Jan , Pionýři a roboti (Československá ilustrace a vizuální kultura 1950-1970), Nakladatelství Paseka s. r. o. v Praze a Litomyšli, Praha (111, 148)
