STARÉ DOLNÍ DOMASLAVICE PŘED ZATOPENÍM - ZÁŠKOLNÝ JAN ŠTĚPÁN

STARÉ DOLNÍ DOMASLAVICE PŘED ZATOPENÍM - ZÁŠKOLNÝ JAN ŠTĚPÁN

 

Dostupnost: Prodáno

Jméno autora: Záškolný Jan Štěpán
( 4.6.1915 - 29.12.2001 )

 

Obraz - Staré dolní Domaslavice před zatopením. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř Štěpán Jan Záškolný.



Dolní Domaslavice

 

Obec Dolní Domaslavice se nachází v okrese Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský. Dolní Domaslavice se nachází na břehu vodní nádrže Žermanice. Dolní Domaslavice byly jako většina obcí v této lokalitě majetkem těšínských knížat. Jedná se o velmi starou vesničku pocházející dle písemných záznamů z roku 1305. Byl zde lihovar a pivovar. Domaslavické pivo se vařilo do roku 1900. V obci se také nacházela tzv. Solárna (největší sklad soli na obchodní cestě z Polska).

 

Nacházel se zde zámek, resp. malý klasicistní zámeček, který dal v roce 1804 postavit rytíř Jiří Ohm Janušovský z Vyšehradu a stával na břehu řeky Lučiny na hranici s obcí Soběšovice. Před napuštěním přehrady byl zámek zbořen a jeho místo pohlceno vodou.



Rozměry včetně rámu cca 144 cm x 65 cm, rám je zdobený, mohutný a místy má otluky. Olej na desce. Zezadu obrazu je název díla, technika, rok, autor, doporučení jak čistit obraz atd. - viz foto. Celkový stav - viz foto.

 


Obraz byl namalován v roce 1976.

 


Pokud chcete kvalitu budete spokojeni. Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací Vašich prostor. Výborná investice do umění. Originalitu díla plně garantuji vrácením peněz.


Záškolný Jan Štěpán


narozen 4.6.1915 Dolní Domaslavice
 

zemřel 29.12.2001 Staré město u Frýdku Místku
 

malíř, grafik, fotograf, slezský dokumentarista


Narodil se 4. června 1915 v Dolních Domaslavicích. Jeho rodiče měli na pomezí Dolních Domaslavic a Soběšovic chalupu s menším polním hospodářstvím, otec pracoval jako zedník Vítkovických kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě. Jan Štěpán navštěvoval domaslavskou obecnou školu, následně gymnázium v Českém Těšíně. Potom zůstal pomáhat na rodné zemědělské usedlosti. Rok 1938 prožil ve vojenské službě, válečná léta na nucených pracích v Německu. Pokud to podmínky dovolovaly, volné chvíle trávil kreslením nebo fotografováním.

 

Krátce po válce dekoroval užitkovou keramiku, v roce 1947 přijal místo chemického laboranta v ostravských Dusíkárnách. V letech 1946 – 1956 psal kroniku Dolních Domaslavic a zachycoval mizející obraz domaslavsko – soběšovského údolí. Roku 1952 se oženil s Annou Bujákovou z Volovce, učitelkou základní školy. Když rodný dům zatopila voda Žermanické přehrady, odešel v roce 1958 do Starého Města. Zároveň s přestěhováním nastoupil do laboratoře Válcoven plechu Frýdek – Místek, kde setrval až do důchodu.

 

Byl společensky činný v Československé straně lidové, pořádal vlastivědné zájezdy, zpíval v místeckém Mužském pěveckém souboru Smetana, působil v památkové správě, za roky 1967 – 1974 psal staroměstskou kroniku, maloval, fotografoval. Nejedno album obohatil o snímky z rodinných oslav, na které byl často zván. Také kamenickým řemeslem dovedl přispět k paměti dob minulých, v osmdesátých letech tesal nápisy na náhrobcích mnoha zájemcům z Domaslavic a Starého Města. Věnoval se přitom své rodině a v neposlední řadě ovocnářství. Zemřel 29. prosince 2001 ve Starém Městě u Frýdku – Místku.

 

Na počátku jeho výtvarné cesty byly drobné kresby ze školního období, později fotografie a kresby z vojny. Během války začal studovat dálkové kurzy Školy dekorativních umění v Praze pod vedením akademického malíře Jaroslava Masáka. Z dozvuků plodného ovzduší české malířské avantgardy dvacátých a třicátých let 20. století vstoupila do uměleckého vnímání Jana Štěpána Zaškolného tradice novodobého realismu. Nejčastěji ztvárňoval domaslavskou krajinu, z jiných motivů kytice a různá zátiší s ovocem.

 

Příchodem do Starého Města v roce 1958 zahájil novou etapu svého života. Zabýval se více grafickou a propagační prací – linoryty, ručně psanými plakáty, většinou pro ČSL anebo pro obec. Maloval obrazy z Beskyd. Na zájezdech válcovenského výtvarného kroužku vznikaly kresby tatranské přírody, v roce 1972 a 1975 zachytil místa navštívená v Bulharsku a Rumunsku. Jižní slunce vneslo i do beskydských pohledů jasnější tóny, uvolněnější rukopis přecházel postupně k jednodušším až stylizovaným tvarům.

 

Malířská tvorba Jana Štěpána Zaškolného vrcholila koncem osmdesátých let 20. století. Zvláště v oblasti krajinomalby dosáhl mistrovské úrovně. Měl rozsáhlé schopnosti a různorodé zájmy, ale vždy spojené s duchovním poznáním a zájmem o kraj, v němž žil. Sám bez akademického titulu, maloval pro obyčejné lidi, pro známé ze svého okolí anebo z rodiště, s nimiž udržoval mnoho osobních kontaktů. Ti se díky srozumitelným námětům a stylu s jeho dílem ztotožnili a přijali ho za vlastní. Stal se tak vpravdě lidovým umělcem.
zdroj: www.nalucine.cz  

Jméno autora: Záškolný Jan Štěpán ( 4.6.1915 - 29.12.2001 )

Přihlášení