Originální signovaný číslovaný lept či litografie - Kunětická hora (Kuňka). Autorem je malíř a grafik Miroslav Brotánek. Signován vpravo dole - viz foto. Číslován vlevo dole - viz foto.
Kunětická hora
Archeologické průzkumy zařazují nejstarší hradní stavbu na vrcholu Kunětické hory do druhé poloviny 14. století. Za husitských válek se stává důležitým opěrným místem hejtmana Diviše Bořka z Miletínka, vůdce vítězné panské jednoty v bitvě u Lipan.
Roku 1491 hrad kupují Pernštejnové, nejvýznamnější majitelé Kunětické hory. Za jejich éry dochází nejen k zásadní přestavbě celého hradního komplexu, ale i proměně nedalekých Pardubic a k vybudování rozsáhlé rybniční soustavy v okolí. Na vrcholu osamoceného kopce vulkanického původu vzniká na přelomu 15. a 16. století majestátní dvouvěžový hrad s propracovaným systémem opevnění, zahrnujícím mimo jiné šest strážních bran a tři rondely. Po odchodu Pernštejnů se význam hradu zmenšuje a jeho pád pečetí postupující švédské vojsko na sklonku třicetileté války. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století, a to i díky intervencím Mikoláše Alše nebo Aloise Jiráska. Po první světové válce pak byly zahájeny ambiciózní záchranné práce pardubického Muzejního spolku podle projektu architekta Dušana Jurkoviče.
Celkové rozměry cca 43 cm x 29 cm. Originální signovaný číslovaný lept či litografie na papíře. Obraz je nově adjustován a zasklen. Litografie byla v minulosti zřejmě ohnutá. Na litografii je vidět přehnutí - viz foto. Celkový stav - viz foto.
Obraz je odhadem z roku 1950-80.
Bude perfektní dekorací každého prostoru.
Brotánek Miroslav
* 4.12.1916 Přelouč (Pardubice)
+ 10.11.1987 Praha
malíř, pedagog
V letech 1933-39 byl žákem na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Otakara Nejedlého a Jakuba Obrovského. Členem skupin - Jednota umělců výtvarných a Český fond výtvarných umění (ČFVU). Účastnil se velkého množství výstav v Praze, Táboře, Havlíčkově Brodě, v Unhošti, na Kladně a ve Zlínském saloně. Byl profesorem na Střední odborné škole výtvarné. Své náměty pro krajinomalby čerpal převážně z Polabí.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1955, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců,
1959, Květ Jan , Má vlast (Česká krajina v našem malířství XIX. a XX. století), Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., Praha,
1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích,
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),
1998, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997 (I. A - Č),
