Obraz - Anděl. Signován vpravo dole - viz foto. Číslován 60/100 vlevo dole - viz foto. Autorem je vyhledávaný malíř, grafik a ilustrátor Jan Zrzavý.
69/100 se prodal ZDE...
47/100 se prodal ZDE...
Stejný lept (i velikost tiskové plochy) pouze je navíc lehce kolorovaný pastelem je například v prodeji ZDE...
Obraz pochází z pozůstalosti mělnického malíře Ing. Vladimíra Vávry, který byl vášnivým sběratelem a přátelil se s mnohými výtvarníky - provenience je tedy jasně doložena.
Rozměry včetně rámu cca 48 cm x 34 cm. Rám je dřevěný, místy má oděrky. Obraz je zasklený. Originální signovaný lept či suchá jehla na papíře. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl vytvořen odhadem v roce 1930-60.
Jedná se o vyhledávaného a ceněného malíře, tedy o výbornou investici. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude perlou ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Zrzavý Jan
* 5.11.1890 Vadín, Okrouhlice (Havlíčkův Brod)
+ 12.10.1977 Praha
malíř, pedagog, ilustrátor, grafik, scénograf
Studoval gymnázium v Havlíčkově Brodě, poté reálku v Kutné Hoře a měšťanskou školu v Přibyslavi a Havlíčkově Brodě. Ve studiu pokračoval na soukromé malířské škole u K. Reisnera, F. Županského a F. Ženíška ml. A u profesora Dítěte na UMPRUM v letech 1907 – 1909. Ve 20. a 30. letech podnikal cesty do Itálie, Belgie, Anglie a Francie.
První etapa jeho tvorby je charakteristickým spojením českého secesního symbolismu a expresionismu s prvky kubismu. Byl členem SVU Mánes, kde vystavoval až do roku 1917. Nový impuls mu přineslo setkání s kritikem M. Martenem, který jej nabádal ke studiu a kresbě přírody starých mistrů. Byl inspirován italskou renesancí, studoval mistry italského quattrocenta, zejména Raffaela a Leonarda.
V roce 1910 založil spolu s J. Váchalem, J. Konůpkem a F. Koblihou volné umělecké sdružení Sursum. Roku 1918 se sblížil s J. Čapkem, V. Špálou, V. Hofmanem, O. Marvánkem a R. Kremličkou a formovali skupinu Tvrdošíjní. Po I. světové válce jeho tvorba vyústila v typický lyrický a snově měkký tvar. Tvoří kresby a frontispisy k mnoha dílům českých i zahraničních autorů. Pracoval na scénických výpravách pro Národní divadlo.
V druhé etapě tvorby se věnoval převážně krajinomalbě. V roce 1923 vstoupil do Umělecké besedy a účastnil se jejich členských výstav. Roku 1924 si pronajal samostatný ateliér v Paříži. Od poloviny 30. let opouštěl pastelově poetický kolorit ve prospěch sytější barvy. Za 2. Světové války se v jeho krajinách objevovala osudovost a baladičnost vedle motivu smrti i naděje. Od roku 1947 byl profesorem malby a kompozice na katedře výtvarné výchovy FF PU v Olomouci, kde působil do roku 1950.
