Z KOTLINY U POLIČNÉ U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ - MALÝ FRANTIŠEK (HÁJEK - HVĚZDÍNSKÝ)

Z KOTLINY U POLIČNÉ U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ - MALÝ FRANTIŠEK (HÁJEK - HVĚZDÍNSKÝ)

 

2990 Kč

Dostupnost: Prodáno

Jméno autora: Malý František /Hájek - Hvězdínský/
( 2.9.1900 - 18.7.1980 )

 

OBRAZ - Z KOTLINY U POLIČNÉ U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ. SIGNOVÁN A DATOVÁNO VLEVO DOLE - VIZ FOTO. AUTOREM JE FRATIŠEK MALÝ (HÁJEK - HVĚZDÍNSKÝ). OBRAZ JE Z ROKU 1928, POCHÁZÍ TEDY Z POČÁTKŮ JEHO TVORBY, KDY SE JEŠTĚ PODEPISOVAL SVÝM PŮVODNÍM JMÉNEM HVĚZDÍNSKÝ - CCA DO ROKU 1930, NÁSLEDNĚ OD ROKU 1931 PŮSOBÍ V ČERNÉ HOŘE, SRBSKU, BOSNĚ, DALMÁCII, ZDE JIŽ ZAČÍNAL POUŽÍVAT PSEUDONYM (RODNÉ PŘÍJMENÍ MATKY) MALÝ - VÍCE NÍŽE V ŽIVOTOPISU MALÍŘE.

 

 

Poličná
je obec v okrese Vsetín, kraj Zlínský, v západním sousedství města Valašské Meziříčí, jehož byla do 31. prosince 2012 místní částí. Je zde evidováno 547 adres. Trvale zde žije 1732 obyvatel.

 

Historie
O vzniku Poličné nejsou žádné zmínky, ovšem předpokládá se, že vznikla někdy kolem roku 1270, stejně jako sousední Branky. První zmínka o Poličné pochází z roku 1310, kdy se obec jmenovala Arnoltovice. O názvu Poličná můžeme poprvé slyšet kolem roku 1390. V polovině 15. století byla kvůli válkám zničena tvrz Arnoltovice. V roce 1516 bylo v Poličné 27 domů, fojtství a ves, tehdy stejně velká jako nedaleký Rožnov, měla i vlastní mlýn. Pečeť vesnice z 18. století zachycuje ratolest, která vyrůstá z radlice a otky, což má nejspíše odkazovat na pověst o Přemyslu Oráčovi.

 


ROZMĚRY VČETNĚ RÁMU CCA 42 CM X 33 CM, RÁM JE ÚZKÝ, ZDOBENÝ, MÍSTY MÁ OTLUKY. AKVAREL NA PAPÍŘE ČI KARTONU. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.


 

OBRAZ BYL NAMALOVÁN V ROCE 1928.

 


BUDE ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR.

 

 

František Hájek Hvězdínský - Franta Malý

 

* 2.9.1900 Rosice nad Labem ( Pardubice )

 

+ 18.7.1980 Karlovy Vary

 

malířství

 

 

Vlastním jménem byl Hájek - Hvězdínský, v pozdější době se podepisoval jako Franta Malý. Byl žákem profesora Bukovace.

 

Od roku 1904 bydlel v Suchovršicích u Trutnova, kam byl otec jako státní železniční zaměstnanec přeložen. Bydleli v domku, který patřil c.k. státní severovýchodní dráze, u níž otec pracoval jako strážník na trati Suchovršice – Úpice. Přesto, že měl otec poměrně stálé zaměstnání, rodina s osmi dětmi byla velmi chudá. F. Hájek chodil do obecné školy v Suchovršicích a v Úpici. V Úpici navštěvoval i měšťanskou školu, kterou ukončil propouštěcím vysvědčením v roce 1914. Dětství a mládí v Suchovršicích zanechalo ve Františkovi trvalé vzpomínky. Měl rád přírodu, rád se toulal po okolních kopcích, s vnímavostí budoucího malíře sledoval jejich barevné proměny. Ze Suchovršic pocházela i jeho první láska. Přesto, ač nebyl nejstarším z dětí, byl první, kdo rodinu jako velmi mladý opustil, aby se sem natrvalo již nikdy nevrátil. Po válce se malíř zabýval myšlenkou vybudovat v Suchovršicích vlastní galerii. Nápad ale nebyl nikdy realizován. Dnes je připomínán jediným obrazem vystaveným na obecním úřadě. Obci jej věnovala zde dosud žijící neteř. Ve 20. letech žil v Praze, založil společnost Život, redigoval časopis Cíl života, zabýval se filosofií, spiritismem, okultismem. Literárně působil především v letech 1920-1930.

 

Černohorský pobyt v letech 1931 – 1940 (možná - 1945) představuje pravděpodobně nejplodnější umělecké období F. Hájka. Jugoslávii si velmi oblíbil, na svých toulkách křížem krážem celou zemí zachytil rázovitou krajinu jižního Srbska, Bosny, Černé Hory, Dalmácie… Mezi jeho obrazy najdeme motivy ze Sarajeva, Mostaru a dalších míst. Kromě přírody se věnoval i folklorní tématice, což dosvědčují obrazy typických vesničanů, trhovců, sedláků. Vytvořil řadu obrazů ze srbsko-chorvatské války, portrétoval významné osobnosti. Vedle kreseb perem a tužkou používal i techniku akvarelu a olejomalby. Jeho byt v Bělehradu v Kosovské ul.č. 17 byl doslova malou galerií. Okrajově se věnoval ilustraci knížek. S příchodem do Jugoslávie začal František Hájek používat pseudonym Franta Malý a u tohoto signování obrazů zůstal až do konce své umělecké činnosti. Umělecké jméno, které si zvolil podle rodného jména své matky, užíval od začátku 30. let i jako jméno občanské. Na webových stránkách srbských aukcí se čas od času obrazy Franty Malého objevují dodnes.

 

V prvních poválečných letech namaloval velký počet obrazů s karlovarskou tématikou. Mnohé z nich bylo možné vidět v lázeňských domech, ale i ve spořitelně a restauracích Národní dům a Petr. Dnes jsou neznámo kde. Připomínkou této tvorby je, dnes již možná jediná dochovaná, dvoudílná publikace Karlovy Vary z roku 1946, obsahující 28 dřevorytů. Publikace je uložena v Národní knihovně v Praze, v národním rezervačním fondu v Hostivaři.


V roce 1947 stál František Malý u zrodu Karlovarské besedy – spolku umělců a přátel umění. Několik let byl jejím předsedou. V 50. letech, zvláště po vzniku Svazu výtvarných umělců, jehož členem se již nestal, začala jeho popularita postupně klesat.

 

Franta Malý, jehož druhá žena pocházela z Jugoslávie, malíř v Jugoslávii v té době ještě známý a ceněný, mohl se po politické roztržce s Jugoslávií stát politicky nepohodlným. Umělecká izolace spojená s nedostatkem zakázek jej přivedla do finančních potíží, jež z počátku řešil prodejem svých starších obrazů, později byl nucen sáhnout i k méně hodnotné tvorbě na objednávku německých návštěvníků Karlových Varů.


Na sklonku života maloval i karikatury a podobizny, které mnohdy vyměňoval i za jídlo a potřebné věci. Zemřel téměř zapomenut 18. července 1980 v Karlových Varech. Spolu se svou druhou manželkou je pochován na karlovarském hřbitově v Drahovicích.

ZDROJ - fofifo.com/osobnosti

 

 

VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:

 

1957, Janík Jaroslav , Kolín a Polabí v dílech výtvarníků, Kolínsko, ?, 6,1957/09,0-0

 

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),

 

1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),

 

1999, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999 (III. H).

Jméno autora: Malý František ( Hájek - Hvězdínský ) ( 2.9.1900 - 18.7.1980 )
Typ: Malíři Valašska

Přihlášení