OBRAZ - FRIEDRICH RÜCKERT. AUTOREM JE MAYER. SIGNOVÁN TUŽKOU VPRAVO DOLE - VIZ FOTO.
ROZMĚR OBRAZU CCA 41 CM X 31 CM. ZŘEJMĚ LEPT NA PAPÍŘE. OBRAZ JE NOVĚ ADJUSTOVÁN A ZASKLEN. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.
BUDE PERLOU VE VAŠÍ SBÍRCE A ÚŽASNOU DEKORACÍ KAŽDÉHO PROSTORU.
Friedrich Rückert
Friedrich Rückert se narodil před 220 lety ve Schweinfurtu, kde byl jeho otec důchodním. Zážitky z dětství později Rückert převedl do podoby půvabných poeticko-humoristických žánrových obrázků, jejichž název už předem upozorňuje, že nejsou myšleny příliš vážně - Vzpomínky z dětských let jednoho syna vesnického úředníka. Rückert absolvoval latinskou školu ve Schweinfurtu a v r. 1805 zahájil studia práv na univerzitě ve Würzburgu. Po čtyřech letech se obrátil k jazykovědě a estetice a studium ukončil v Heidelbergu. Během studií odbývajících se v době napoleonské, stal se i členem studentského oddílu Corps Franconia. Po skončení studií Rückert zkoušel učit, nejprve jako docent v Jeně a pak nějaký čas na gymnáziu, ale studenti jej zjevně znechutili, stáhl se z veřejného života a jako soukromý učenec se usadil ve Würzburgu. Puzen ještě neověřenými touhami, stěhoval se v následujících letech několikrát mezi Würzburgem, Hildburghausenem a rodným domem ve Schweinfurtu.
Tehdy se postupně stal populárním, a to zejména svými sonety, jež rozšiřoval pod pseudonymem Freimund Reimar. Pseudonym byl nutný, básně byly namířeny proti francouzské okupaci a publikovány mohly být až po roce 1815, kdy Napoleon definitivně padl. Do té doby se šířily v opisech nebo jen ústním podáním. Pro Rückerta básníka však to bylo to nejlepší doporučení. Hned po Vídeňském kongresu odešel Rückert na ministerské doporučení do Stuttgartu, kde se ujal vydávání básnické přílohy novin a napsal několik děl, z nichž největší zájem vzbudila politická komedie Napoleon. Zamýšlel též převést do básnické řeči hrdinské dějiny Hohenštaufů, ale plán nakonec nechal padnout. Na podzim 1817 odcestoval do Itálie a v Římě a také na zpáteční cestě si rozšířil rejstřík řečí, jimiž vládl. Ve Vídni se totiž u prof. Hammer-Purgstalla naučil též persky. Toho využil v dalších letech, kdy pobýval v Coburgu. Tady jako soukromý vědec překládal z arabštiny a perštiny a pustil se rovněž do překladu koránu.
Jako 33letý se Rückert oženil s Luise Wiethaus-Fischerovou, s níž pak přivedl na svět 10 dětí. Věnoval jim množství svých básní, neboť veršoval velmi snadno, skoro přirozeně, jako jiní psali v textu nevázaném. Jenže následkem tehdejších zdravotních poměrů několik z jeho dětí zemřelo v dětství. Rückert žal nad jejich smrtí vyzpíval tak vášnivě, že Gustav Mahler na námět několika z jeho 425 básní napsal svůj cyklus Písní o mrtvých dětech. V r. 1841 pruský král Fridrich Vilém IV. pozval Rückerta do Berlína, ale učenec a básník se tam nikdy natrvalo neusadil. Raději si jako útočiště zřídil panství Neuses u Coburku, kam se až do smrti uchyloval stále častěji.
Těžko rozhodnout, zda Friedrich Rückert byl více básníkem, i když velmi plodným či učencem - orientalistou. Vědecká obec jej nepochybně pokládá za zakladatele německé orientalistiky. Vždyť kromě z arabštiny a perštiny překládal geniálně také díla indické a čínské poezie a je autorem souhrnné práce Weisheit der Brahmanen. Ovšem i tady vyniká jeho formální básnická dokonalost. Ostatně i proto si jej vybírají hudební skladatelé jako autora textů svých písní - mezi předními již zmíněný Gustav Mahler. Friedrich Rückert není zapomenut, jen si jej málo připomínáme. Hezký den!
ZDROJ: ROZHLAS.CZ, AUTOR: LIBOR VYKOUPIL
