ZATOPENÉ LOUKY MEZI OBCEMI KŘIŽÁNKY A MILOVY - FILIPI BOŽENA

ZATOPENÉ LOUKY MEZI OBCEMI KŘIŽÁNKY A MILOVY - FILIPI BOŽENA

 

12990 Kč

Dostupnost: Skladem
Doručíme dne: 30. 5. 2024

Jméno autora: Filipi Božena
( 25.12.1924 - 21.8.2009 )

Obraz - Zatopené louky mezi obcemi Křižánky a Milovy. Signován vpravo dole - viz foto. Autorkou je malířka Božena Filipi. Lokalitě místní říkají Rychtářky. Byl to autorčin oblíbený motiv.

 

Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 115 cm x 61 cm, rám je hluboký, zdobený, místy má otluky - viz foto. Olej na desce. Celkový stav - viz foto.

 

Obraz byl namalován přibližně v letech 1950-70.

 

Obraz bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací Vašich prostor.

 

Božena Filipi, rozená Berounská

 

narozena 25. 12. 1924 ve Svratce

 

zemřela 21. 8. 2009 ve Svratce

 

malířka

 

Božena Filipi, rodným jménem Berounská se narodila ve Svratce v Československu jako mladší (druhá) dcera klempíře Jana Berounského a Marie Berounské. Otec si ve Svratce po návratu z 1. světové války vybudoval klempířský podnik a zaměřil se na výrobu petrolejových lamp, které dodával kromě jiného i na železnici a do vzdáleného zahraničí (Irák). Svoji firmu pojmenoval Mars z podnětu dcery Boženy.

 

Za 2. světové války byla Božena totálně nasazena v Sudetech. Po spojeneckém bombardování z oblasti utekla a až do konce války se skrývala v domě rodičů. 9. května 1945 byla Svratka vybombardována ruskými letadly, zasažen byl i dům a továrna jejího otce Jana Berounského. Rodině se podařilo v následujících letech továrnu obnovit, ale po únorovém komunistickém převratu 1948 byla firma Mars znárodněna a rodina se musela vystěhovat z domu.

 

Božena Berounská se ještě v témže roce 1948 provdala za Františka Filipi (*1925), svého jediného životního partnera. Měli spolu 3 syny: Jana (*1949), Františka (*1953) a Marcela (*1956).

 

V šedesátých letech 20. stol. pracovala ve svrateckém knihařství. Vrátila se k tvorbě a začala malovat. Vzdělání si rozšiřovala ve výtvarných kurzech na brněnské Lidové škole umění a kontakty s umělci. Specializovala se na krajinomalbu (především náměty z Vysočiny), okrajově se věnovala zátiší. Neusilovala o expresi, stanovila si za cíl pravdivé zachycení krajinné nálady, světla v krajině.

 

Věnovala se především olejomalbě, ve svých vrcholných dílech zpracovávala hmotu olejové barvy reliéfním způsobem a malbu štětcem kombinovala s barevnými nánosy špachtlí. Malovala v plenéru nebo v ateliéru podle skic pořízených venku, postupně víc využívala fotografii. Pro kresby v plenéru používala tužku nebo fix, jako podklad pro malbu nejčastěji šepsovaný sololit. Obrazy signovala tiskacími písmeny: B. Filipi. Na daleké cesty si s sebou brávala akvarelové barvy, které kombinovala s kresbou fixem.

 

Oblíbeným námětem Boženy Filipi se staly tzv. Rychtářky, louky, do kterých se v předjaří a na jaře vylévala voda řeky Svratky mezi Křižánkami a Českými Milovami a vznikaly tak rozsáhlé mokřiny. V posledních letech tvorby malovala často rybník Krejcar u Kameniček.

 

V sedmdesátých a osmdesátých letech navštěvovala i přes hrozbu následných výslechů STB svoji sestru Marii (*1921) a své 2 neteře Ivanu (*1945) a Hanu (*1948), které emigrovaly v roce 1968 na Západ. Na svých cestách do Švýcarska, Itálie a Kanady, kde se s nimi setkávala, také malovala. V Československu malovala kromě Vysočiny ještě na Šumavě (v okolí Železné Rudy) a v Bechyni.

 

Mezi malířsky nejplodnější období patřila léta 1975 – 1982, kdy se rodina ze strachu z dalšího znárodňování ve Svratce přestěhovala na samotu na okraji obce Křižánek. Božena zde nalezla klid a soustředění na práci, které bylo na druhé straně vyvažováno častou samotou. Malovat přestala po operaci očí v důsledku odchlípení sítnice, ke kterému u ní došlo na konci osmdesátých let. V následujících letech života se věnovala rodině a zahradě.

 

Božena Filipi se přátelila s umělci, kteří žili a tvořili ve Žďárských vrších nebo sem zajížděli, např. se svrateckým výtvarníkem Aloisem Chocholáčem, Ak. mal. Karlem Balíčkem, s heráleckým malířem Josefem Špačkem, Ak. mal. Jindřichem Hegrem, znala se s Jiřím Trnkou, Ludmilou Jiřincovou a dalšími.... Udržovala kontakty i s některými literáty, básník Jaroslav Seifert jí věnoval řadu svých dopisů.

 

Studium Boženy Berounské:

 

1939 – 1941 Veřejná obchodní škola při obchodní akademii v Chrudimi

 

1942- 1943, 1945- 1946 Státní průmyslová škola v Hradci Králové/ Mistrovská škola pro stavební a konstruktivní zámečníky, Božena byla první žačkou školy, ve třídě jedinou.

 

Do doby studií v Hradci Králové spadají počátky její výtvarné činnosti. Ve škole se seznámila s technikou tepání do kovu a vytvářela drobné tepané reliéfy, nejčastěji měděné, které její otec využíval jako dárky svým obchodním partnerům. Velikou inspirací byly Boženě v jejích počátcích kontakty otce s umělci, kteří tvořili na Vysočině, s krajináři Gustavem Macounem, Františkem Cínou Jelínkem a dalšími..., jejichž díla získala rodina do sbírky, ale zrovna tak ji inspirovaly figurální náměty starých mistrů, např. díla italského malíře Sandra Botticelliho, českých romantických malířů (Josefa Mánesa...), která Božena znala z reprodukcí.

 

Jméno autora: Filipi B.
Typ: Malíři Vysočiny
Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení