IMPRESE STROMŮ - HRSKA ALEXANDR VLADIMÍR

IMPRESE STROMŮ - HRSKA ALEXANDR VLADIMÍR

 

24990 Kč

Dostupnost: Skladem
Doručíme dne: 25. 7. 2019

Jméno autora: Hrska Alexandr Vladimír
( 9.5.1890 - 23.10.1954 )

 

 

 

OBRAZ - IMPRESE STROMŮ. AUTOREM JE CENĚNÝ A VYHLEDÁVANÝ MALÍŘ ALEXANDR VLADIMÍR HRSKA. VELMI KVALITNÍ LÍBIVÉ DÍLO NESOUCÍ PRVKY IMPRESIONISMU.

 


OBRAZ POCHÁZÍ Z POZŮSTALOSTI PO BÁSNÍKOVI ZDEŇKU RÓNOVI (23.5.1889 VYSOKÉ NAD JIZEROU - 13.7.1948 TAMTÉŽ) - VÍCE INFORMACÍ O NĚM NALEZNETE NAPŘÍKLAD ZDE..., Z POZŮSTALOSTI PO TOMTO BÁSNÍKOVI BUDU PRODÁVAT VÍCE OBRAZŮ, HRSKA PATŘIL DO OKRUHU JEHO PŘÁTEL - PŮVOD JE JASNÝ A PRAVOST JE TEDY POTVRZENA.

 


ROZMĚRY RÁMU CCA 74 CM X 59 CM, RÁM JE PŮVODNÍ, KRÁSNĚ ZDOBENÝ, MÁ OTLUKY. PASTÓZNÍ OLEJ NA KARTONU. SIGNOVÁN VPRAVO DOLE - VIZ FOTO. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.
 

 

OBRAZ BYL NAMALOVÁN KOLEM ROKU 1930.

 


VÝBORNÁ INVESTICE DO UMĚNÍ. DÍLO TAKTO KVALITNÍHO MALÍŘE BUDE ČASEM STÁLE STOUPAT NA CENĚ, NAVÍC BUDE PERLOU VE VAŠÍ SBÍRCE A ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR. ORIGINALITU PLNĚ ZARUČUJI VRÁCENÍM PENĚZ.

 

 

 

 

Hrska Alexandr Vladimír

 


* 9.5.1890 Praha

 


+ 23.10.1954 Praha

 


scénograf, ilustrátor, grafik, malíř

 

 

 

A. V. HRSKA se narodil 9. května 1890 v Praze, na Vinohradech. Vystudoval reálku Na Smetance a vstoupil v r. 1909 na pražskou Akademii výtvarných umění. Po všeobecné škole u prof. Bukovace byl r. 1912 přijat na speciální školu pro malířství a grafiku prof. Švabinského, kterou r. 1915 výborně absolvuje. V roce 1915 stává se členem SVU Mánes. Na jaře r. 1916 žení se s Mášou Machoňovou, absolventkou uměleckoprůmyslové školy, a stává se šéfem výpravy Městského divadla na Král. Vinohradech. V divadle spolupracuje s K. H. Hilarem. Opouští divadlo za stávky 1919, kdy zůstává solidární s personálem. V témž roce stává se členem SČUG Hollara. V letech 1921-22 pracuje v Brně jako šéf výpravy Městských divadel. Od r. 1927-33 je externím ilustrátorem Národních listů a od r. 1933-36 výtvarným poradcem slovenského nakladatelství firmy Mazáč. Od r. 1936 nemá žádné trvalé zaměstnání, maluje, ilustruje, vypravuje divadelní hry, účastní se výstav a soutěží. V letech 1939-54, kdy náhle 23. října umírá, žije na okraji města, na Babě.

 

 

    Vypravil řadu divadelních her. Z činnosti na Vinohradském divadle je nutno uvést za režie Hilarovy tyto: Moliere "Don Juan", "Amphitryon"; Shakespeare "Antonius a Kleopatra"; Krasiňski "Nebožská komedie"; Corneille "Cid"; Sheridan "Škola pomluv"; Ot. Fisher "Jupiter"; Strindberg "Tanec smrti". S Vydrou vypravil od Aloise Jiráska Vojnarku, od Stanislava Loma Faustinu aj. S Hlavatým: J. J. Kolár "Žižkova smrt"; J. K. Tyl "Fidlovačka"; A. France " Tatík Crainquebille" aj. Z oper Ostrčila K. Nedbala, W. A. Mozarta Figarovu svatbu, G. Verdiho Maškarní ples, G. Bizeta Džamileh, Pucciniho Manon Lescaut aj. Za svého působení v Brně vypravil mimo jiné po prvé Janáčkovu Káťu Kabanovou, Bratří Čapků Ze života hmyzu, Richarda Wagnera Tristan a Isolda a Walkyru. V Národním divadle provedl výpravy za režie K. H. Hilara: Shakespearovo Jak se vám líbí a K. H. Hilara nehranou hru Souhvězdí. Za režie K. Dostála navrhuje dekorace (1924) k G. B. Shawově Svaté Johance, za režie E. Svobody (1927) Křídový kruh, A. F. Šuberta Velkostatkáře (1929), pro Vojtu Nováka Jiráskovu M. D. Rettigovou (1930) a Kolébku (1931). Z oper vypravil r. 1936 Janáčkovu Její pastorkyni, r. 1931 Foerstrovu Deboru, r. 1932 Cherubiniho Vodaře a r. 1940 Miroslava Krejčího Léto. Ve spolupráci s režisérem Bohušem Stejskalem vypravil: 1942 Stroupežnického Zvíkovského raráška a V panském čeledníku, Hauptmannova Trundu a Lajdu. V r. 1945 Karla Čapka Loupežníka, v r. 1946 Sarmentovu Prababičku Mouretovou a Meandros-Šrámek Čí je to dítě ? Roku 1947, Sartra Peklo černé a bílé, Moliera Amfitryon. Roku 1948 Soloma Alejchema Hlavní výhru a Moliere- Fischer-Křička: Amfitryon-Jupiter. Roku 1949 Karla Čapka Bílou nemoc. Pro Oblastní divadlo v Karlových Varech navrhuje dekorace a kostymy k Puškinovu Evženu Oněginu (1949), Molierově Škole žen, Beaumarchaisovu Lazebníku Sevillskému (1951) a kostymy ke hrám: Shakespeare "Othello" (1951), "Zkrocení zlé ženy" (1953), scénu i kostymy pro Goethova Fausta (1954). Faust byla poslední hra, kterou spolu oba přátelé provedli. Krátce po Hrskovi umírá na infarkt i Bohuš Stejskal. S Vojtou Novákem provedl v posledním roce 1954 v Divadle pracujících v Mostě Haškova Švejka. V témž roce navrhoval kostymy pro detektivní film "Na konci města" (režie Cikán), jehož premiéra byla 1955 v kinu Blaník.

 

 

    Ilustroval řadu knih, z nnich především Mrštíkovu Pohádku máje (16 akvarelů a kresby v textu), vydala 1941 Novina. V r. 1950 vyšlo u Kuncíře ilustrované vydání téže knihy (6 kreseb tužkou). Dále ilustroval F. X. Svobodovu Vlnu za vlnou (akvarely a kresby perem, 1942 Vilímek), Josefa Knapa Révu na zdi (pastely a kresby perem v textu, 1940 Novina), Srdce andělská (Márinka, Divá Bára, Muzikantská Liduška? Albína, Parnasie, 1946 nakl. Kuchař, Hradec Král., akvarely), Persekuce českého studenstva: ministerstvo vnitra, 1945 (litografie), P. Raichla Maternice (Sborník povídek Jiráskova kraje, 1949, akvarely a kresby iniciál), A. Seghersová: Děti (povídky, Vyšehrad, 1952, akvarely a kresby perem). Nevyšly ilustrace: Hálek "Večerní písně", Erben "Kytice", Mácha "Máj", na kterých pracoval ve válce. Upravil graficky četné knihy, kreslil obálky na knihy svých přátel: Miloše Jirko Cestu (1920), J. Knapa Alej srdcí a Ztracené jaro (1922), J. Mahena Rybářskou knížku a divadelní hru Generace (1923) a Františka Kropáče Vězeň drážďanský (1945). Pro Aventinum obálku na knihu G. H. Wellse Mořská panna (1924). Spolupracuje s nakladatelstvím Sfinx a ve Slovenském nakladatelství upravuje knihy knižnice EMZA (1933 až 1936). Po válce kreslí obálky pro knihy Sfinx a Aloise Hynka - edice Český román aj.

 

 

    Volné grafické listy z let 1914-1915 zobrazují námětově scény z kabaretu, jako list "Zpěvačka", "Kuplet sentimentální", "Tanečnice Lucy Gürten", "Kabaret", "Cirkus". Z roku 1913-1916 jsou litografie s náměty pražských ulic: Vodičkova ulice, Václavské náměstí, Železniční most, Podjezdy, Periferie. Léto a žně jsou motivem v litografických listech z r. 1919.

 

 

    Ke grafice se znovu vrací v r. 1949 a 1950. Tehdy kreslí na kámen litografie: Mládí, Po koupeli a vzpomínkové listy: Máša, Dr. L. Špaček, Milena. Zamýšlený cyklus litografií pro nové vydání Mrštíkovy Pohádky máje zůstal v torsu. Nedokončený list byl vydán soukromě po smrti, jako vzpomínkový.

 

 

    Z užité grafiky jsou nejznámější plakáty A. V. Hrsky k divadelním hrám (Antonius a Kleopatra, Cid, Svatá Johanka, Modré ptáče, Dráteník aj.). Pro film navrhl plakáty: Před maturitou, Maskovaná milenka, Pohádka máje aj. Reklamní plakáty pro terasy na Barrandově, Procháskův Krém Sahara. Dále plakát na XXXi. výstavu Mánesa (1924) a pro Mezinárodní hudební festival (1924).

 

 

    Výstavy: Účastní se výstavy českých výtvarníků 1915 v Obecním domě. Od roku 1915 členských výstav Spolku SVU Mánes. Od r. 1920 členských výstav spolku SČUG Hollar. Od r. 1945 obesílal výstavy pořádané III. střediskem čs. výtvarných umělců. V r. 1953 přestoupil do V. střediska Purkyně a vystavoval na členské výstavě 1954 v Obecním domě. Na III. přehlídce 1955 v Jízdárně byl vystaven obraz Slunečnice. Samostatnou výstavu uspořádal spolek SVU Mánes v Malé síni Mánesa v listopadu 1942 pod názvem Nové obrazy A. V. Hrsky.

 

 

ZDROJ: Eva Hrsková

Jméno autora: Hrska Alexandr Vladimír ( 9.5.1890 - 23.10.1954 )
Dostupnost: Skladem - pouze dostupné obrazy

Přihlášení