MÁCHOVO JEZERO - JAROLÍMEK VÁCLAV ARNOŠT

MÁCHOVO JEZERO - JAROLÍMEK VÁCLAV ARNOŠT

 

6820 Kč

Dostupnost: Prodáno

Jméno autora: Jarolímek Václav Arnošt
( 30.9.1897 - 15.1.1951 )

 

 

 

OBRAZ - MÁCHOVO JEZERO. SIGNOVÁN VLEVO DOLE - VIZ FOTO. AUTOREM JE CENĚNÝ MALÍŘ ARNOŠT VÁCLAV JAROLÍMEK ( A. V. JAROL ). VELMI KVALITNÍ LÍBIVÉ DÍLO.
 

 

ROZMĚRY VČETNĚ RÁMU CCA 63 X 48 CM, RÁM JE ZDOBENÝ, HLUBOKÝ, MÍSTY MÁ OTLUKY. OLEJ NA PLÁTNĚ KTERÉ JE FIXOVANÉ NA KARTONU, ČI NA MALÍŘSKÉ LEPENCE. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.

 


OBRAZ BYL NAMALOVÁN ODHADEM V LETECH 1925-45.
 

 

VÝBORNÁ INVESTICE DO UMĚNÍ. DÍLO TAKTO KVALITNÍHO MALÍŘE BUDE ČASEM STÁLE STOUPAT NA CENĚ, NAVÍC BUDE PERLOU VE VAŠÍ SBÍRCE A ÚŽASNOU DEKORACÍ KAŽDÝCH PROSTOR. ORIGINALITU PLNĚ ZARUČUJI VRÁCENÍM PENĚZ.

 

 

Jarolímek Václav Arnošt

 

 

narozen 30.9.1897 v Praze na Vinohradech

 

 

zemřel 15.1.1951 v Praze

 

 

malířství, grafika, literatura, pedagogicko-publicistické práce, beletrie, film, překlad z angličtiny

 

 

Používal též pseudonym V. A. Jarol. Po vystudování se věnoval práci akademického malíře, ilustrátora, grafika a výtvarníka. Této činnosti se profesionálně věnoval po celý život, tehdy byl celkem známý, ale výrazněji se do dnešních dnů neproslavil.

 

Po konci první světové války a po vzniku republiky se začal zajímat i o nově rozvíjející filmové podnikání, filmování a umění. Uplatnil se na poli publicistickém, spisovatelském a hlavně praktickém, jako herec, autor námětu i scénáře. Během tří let stihnul pracovat na šesti snímcích (z toho v převratovém roce 1918 hrál rovnou ve čtyřech titulech). Ovšem řada těchto filmů se dnes již nedochovala.

 

Debutoval jako přítel dědice statku Motyčína JUC. Jana Křišťana (Jožka Schneider) Viktor v komedii J. A. (Jan Arnold) Palouše ŠESTNÁCTILETÁ (1918), jež je ale nedochovaná. Kromě Jožky Schneidera a A. V. Jarola – Jarolímka se ve filmu objevil i Gabriel Hart, Jiří Nedošinský, Milada Haunerová, František Beranský, Marie Karpfingerová, Inez Čeledová a Anna Hýblová.

 

Ihned Jarolímek pokračoval mladíkem v melodramatu PRINCEZNA Z CHALUPY (1918), opět režiséra J. A. Palouše. Tento film se natáčel také z části na a v kupoli České banky na Václavském náměstí. A kromě některých již zmíněných herců se na tomto dnes již ztraceném filmu podílel například Josef Rozsíval, Antonie Nedošinská, Rudolf Jílovský, Čeněk Fencl, Maja Adamcová, I. F. Kubišta, Emilie Boková i Josef Šváb – Malostranský.

 

Do roku 1918 jsou zařazeny ještě dva snímky. V jednom z nich (opět ztracený) byl mužem v Seidlově melodramatu V MĚSÍCI LÁSKY (1918). Kromě několika fotografií a pár jmen z hereckého obsazení (Inez Čeledová, Robert Zdráhal, Ferry Seidl či Milada Haunerová), režiséra, výrobní a distribuční firmy a též kameramana (Josef Brabec) se filmové materiály i údaje o obsahu nedochovaly.

 

Tento rok ukončil ještě se synem továrníka Blažka (hraný Josefem Švábem – Malostranským) Ladislavem znova v Paloušově komedii ČERTISKO (1918), která se mj. stala komerčně nejúspěšnějším titulem produkční a distribuční společnosti Pragafilm (jež vyrobila i Jarolímkův předchozí film).

 

A další rok se rozhodl věnovat filmu i hlouběji: napsal původní námět, scénář a (samozřejmě) hrál jednu z hlavních postav v další nedochované komedii režiséra Václava Binovce PRO HUBIČKU DO AFRIKY (1919). Pro firmu Wetebfilm hrála ve filmu i jeho hlavní hvězda Suzanne Marwille, Ferenc Futurista a též Tommy Falley – Novotný.

 

Naposledy se do řad filmových herců A. V. Jarol – Jarolímek zařadil ve filmu Václava Binovce DĚVČE Z PODSKALÍ (1922), kde byl učněm Jendou. Toto drama Wetebfilmu se stalo nejúspěšnějším dílem (umělecky i divácky) této výrobny. Ve filmu také byly zachyceny vzácné scenérie z pražského Podskalí, které se zanedlouho zcela změnily a proměnily.

 

Po zbylých třicet let se již před filmovými kamerami A. V. Jarol – Jarolímek neobjevil. Avšak z jeho tvorby se toho moc nedochovalo. Z celkového počtu šesti titulů se dodnes dochovaly jen dva snímky. Pod pseudonymem L. O’Ray přispíval do časopisů a periodik „Československý filmový svět“ a „Filmový svět“. Kromě těchto aktivit se věnoval i tvorbě literární.

 

Psal beletrie, prózy, vzdělávací programy, pedagogické i publicistické práce a snažil se o zpopularizování výtvarného umění a jeho rozmanitých technik. Své krátké práce otiskoval i v denním tisku a v dalších periodikách. A. V. Jarol – Jarolímek nezapomínal ani na překladatelskou činnost (překládal z anglického jazyka). Navrhoval i obálky („Fantom operety“ 1945).

 

Napsal např. miniaturu „Princezna a její básníček“ (1916), dále knihy „Pražské děti“´(192?), „Písemný kurs reklamy a propagandy“ (1932), „Od rukopisu k rotačce“ (1940), „Organizace sebevzdělání“ (1941) „Naučím vás kreslit!“ (1942), „Rosemarie“ atd. Byl autorem i ilustrátorem edice „Knihovna dobrodružných cest“ (např. cyklus s učebnicí angličtiny „Kolem světa – Dobrodružství světoběžníka“ 1926).

 

Herec, malíř, scenárista, grafik, výtvarník, ilustrátor, autor, publicista, spisovatel, překladatel, beletrista, mnohostranný návrhář, prozaik a malířsko – kulturní popularizátor A. V. Jarol – Jarolímek zemřel náhle 15. ledna 1951 v Praze ve věku nedožitých pouhých čtyřiapadesáti let. Několik let však bylo jeho datum úmrtí neznámé.

 

ZDROJ: http://www.csfd.cz/tvurce/27356-a-v-jarol-jarolimek/

 

 

 

 

VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:

 

1962, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962), Státní knihovna, Praha,

 

1999, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999 (IV. CH - J).

Jméno autora: Jarolímek Václav Arnošt ( 30.9.1897 - 15.1.1951 )

Přihlášení