Obraz - Moře - Vlny u skalisek. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř František Šourek. Obraz galerijní kvality a velikosti, navíc na plátně. Na první pohled je vidět, že František Šourek si dal na tomto obraze záležet, jedná se o velmi kvalitní dílo.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 120 cm x 75 cm. Rám je mohutný, krásně zdobený, místy má otluky. Olej na plátně. Malba v jednom místě v mracích drobně chybí - viz foto č. 7 a 11. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován odhadem v letech 1930-50.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručujeme vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
František Šourek
Narození: Prostějov 1904
Malíř, krajinář
Působil ve Velkém Oseku u Kolína.
Citace: Paleta malířů v Čechách, na Moravě a Slezsku. První vydání. Praha: Powerprint, 2017 s. 360. ISBN 978-80-7568-033-4.
František Šourek byl mistrem v zachycení nespoutaných přírodních živlů a právě jeho mořské scenérie patří k tomu nejlepšímu, co v tomto žánru u nás vzniklo. Přestože působil ve středních Čechách, jeho cit pro dynamiku slané vody byl až neuvěřitelný.
Šourkova genialita nespočívala v pouhém překreslení hladiny, ale v pochopení fyziky a světla vody. Šourek dokázal namalovat vodu tak, že pod jejím povrchem cítíte hloubku. Používal lazury a jemné barevné přechody, díky kterým vlny působí průsvitně tam, kde jimi prochází světlo. Jeho tahy štětcem nejsou statické. U tříštící se pěny jsou krátké a energické, zatímco u klidnější hladiny dlouhé a plynulé. Divák má pocit, že slyší burácení vln a cítí slanou mlhu. Šourek se nespokojil s "modrou". V jeho moři najdete tóny šedé, okrové (písek a dno), tyrkysové i temně fialové. Právě tato barevná bohatost dává jeho mořím realistický, a přesto snový nádech. Uměl dokonale vyvážit realistický detail s celkovým pocitem z místa. Jeho obrazy nejsou "fotografií", ale emocionálním otiskem síly oceánu.
Na plátně vidíme dramatický moment mořského příboje. Šourek zde mistrovsky pracuje s kontrastem mezi statickou tíhou tmavých pobřežních skal a pomíjivou lehkostí vodní tříště. Dominují mu skalní masivy, o které se tříští vlny. Voda je zde zachycena v pohybu, s viditelnou bílou pěnou, která dodává obrazu plasticitu. Vidíme valící se hřebeny vln v odstínech smaragdové a hluboké modři. Nad nimi krouží racci, kteří do kompozice vnášejí život a měřítko. Obzor splývá s nízkou oblačností, kterou prosvítá měkké, rozptýlené světlo (pravděpodobně úsvit nebo podvečer), což celé scéně dodává melancholickou atmosféru.