Obraz - Krkonoše panorama podzim. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř Karel Havlata. Na první pohled je vidět, že Karel Havlata si dal na tomto obraze velmi záležet, jedná se o velmi kvalitní dílo.
Obraz představuje široký, panoramatický pohled na hřebeny Krkonoš, pravděpodobně z oblasti podhůří (okolí Nové Paky či Borovnice), kde autor žil a tvořil.
Popředí: Dominuje mu pás bříz s výrazně oranžovým a žlutým podzimním listím, které vnáší do kompozice hřejivý barevný akcent. Země v úplném popředí je provedena v okrových a hnědých tónech, naznačujících suchou trávu nebo vřesoviště.
Střední plán: Krajina plynule přechází do lesnatých údolí a mírných kopců v zelených a namodralých odstínech, což vytváří pocit hloubky prostoru.
Pozadí: Horizontu vévodí masiv krkonošských hřebenů s charakteristickými vrcholy, které jsou zahaleny do jemného modrofialového oparu. Nad horami se rozprostírá světlá obloha s nádechem růžové a šedé, což naznačuje buď ranní, nebo podvečerní světlo.
Technika a styl
Styl: Havlata byl mistrem v zachycení „zasněné" atmosféry a nálady krajiny. Jeho styl navazuje na tradici českého krajinářství (podobně jako např. František Kaván), ale s důrazem na jemné barevné nuance a hru světla.
Technika: Dílo je provedeno technikou oleje na překližce (nebo lepence). Autor používá kratší, viditelné tahy štětcem, které dodávají povrchu obrazu texturu a dynamiku, typickou pro plenérovou malbu.
Atmosféra: Celkové ladění obrazu je klidné a harmonické. Dílo oslavuje majestátnost hor a proměnlivost přírody v podzimním období.
Rozměry včetně rámu cca 62 cm x 50 cm, rám je mohutný, zdobený, místy má otluky. Mistrovský olej na překližce. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován odhadem v letech 1920-57.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Havlata Karel
* 9.11.1885 Mnichovo Hradiště (Mladá Boleslav)
+ 30.12.1957 Borovnice (Trutnov)
malíř
Když mu byl jeden rok přestěhovali se Havlatovi do Nové Paky, kde otec našel uplatnění jako hrnčíř. Karel Havlata už v obecné a měšťanské škole projevil mimořádné výtvarné nadání a proto šel do učení do malířské dílny akademického malíře Václava Kretschmera. Mimo jiné se tu vyučil i básník Jan Opolský a malíř Bohumír Číla. V této dílně působil od roku 1899 do roku 1911, kdy se osamostatnil a až do posledních let svého života se živil malováním. Nebylo to nijak lehké, někdy se musel přizpůsobovat vkusu zákazníka, ale nevyhýbal se ani malování horizontů u betlémů, proslulé byly jeho dekorace a pozvánky na šibřinky novopackého Sokola.
Jeho úžasná malířská zručnost z něj vytvořila vyhledávaného krajináře, kde hlavním tématem jsou Krkonoše, Novopacko a Český ráj. Nevyhýbal se ani zátiším a portrétům, ale jako náruživý sběratel drahých kamenů a prokřemenělých dřev maloval často vlastně jejich naleziště. Pro známou Krajinskou výstavu v roce 1935 namaloval obraz „Permská krajina". Jeho malířskou zručnost dokládá i to, že v roce 1955, tedy dva roky před smrtí, namaloval fresku na stěnu vitriny s araukaritem u Suchardova domu. Fresku 20 m čtverečních velikou vytvořil za pět dní.
ZDROJ: stránky města Nová Paka - pan Pavel Vojtíšek.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),
1999, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999 (III. H).
