Obraz - Pozdní léto v krajině. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je známý a vyhledávaný malíř Vojtěch Sedláček. Tento obraz zachycuje venkovskou krajinu v mírně zvlněném terénu, pravděpodobně v období pozdního léta nebo podzimu. Celá kompozice je podána uvolněným, expresivním stylem typickým pro Vojtěcha Sedláčka. Obraz galerijní kvality a velikosti.
Zezadu inventární štítek
Tento inventární štítek je typickým příkladem administrativního značení uměleckých děl z 50. let 20. století v Československu. Má podobu malé "nálepky" se zoubkovaným okrajem a modrým ozdobným rámečkem, což byl v té době standardní formát pro galerijní nebo výstavní evidenci.
K. J. (vlevo nahoře): Tato zkratka označuje instituci nebo fond, kterému dílo patřilo nebo který jej registroval. Nejpravděpodobněji jde o Krajskou jednotu (např. Svazu československých výtvarných umělců), která v té době spravovala regionální umělecké fondy a nákupy děl do státních sbírek. Sedláček: ?Kupařovice? či ?Kunčinovice? apod. (uprostřed): Hlavní text identifikuje autora (Vojtěch Sedláček) a název díla. Akvarel (uprostřed dole): Označení použité výtvarné techniky.
K I / 53 (vlevo dole): Jedná se o inventární nebo evidenční číslo. Číslice "53" za lomítkem s vysokou pravděpodobností značí rok zařazení do evidence nebo rok nákupu, tedy 1953. Kčs (vpravo dole): Vedle zkratky měny je vlnovkou nebo tečkami naznačeno místo pro prodejní či pojistnou cenu, která však na tomto konkrétním štítku byla odstraněna.
.
Štítek potvrzuje, že obraz prošel oficiální distribucí nebo výstavním procesem v období hlubokého socialismu, což bylo pro tvorbu tehdejšího národního umělce Vojtěcha Sedláčka běžné.
Detailní popis:
Popředí: V dolní části obrazu vidíme světlou polní cestu, která vede napříč krajinou. Kolem ní se rozkládají travnaté plochy v různých odstínech zelené a okrové barvy.
Střední plán: Této části dominuje skupina stromů a keřů, které dělí jednotlivé parcely polí. Mezi nimi jsou patrná stavení s tmavými střechami, která naznačují malou osadu nebo samotu. Pole mají žlutozlatou barvu, což evokuje posekané strniště nebo zralé obilí.
Pozadí: V dálce se zvedá mírný horizont s dalšími stromy a pravděpodobně dalšími budovami na obzoru. Nad krajinou se klene široké, zatažené nebe v šedomodrých a nafialovělých tónech, které dodává obrazu lehce melancholickou atmosféru.
Technika: Autor používá techniku akvarelu, kvaše či tempery s viditelnými tahy štětcem. Práce s barvou je vrstvená – od transparentních ploch až po hutnější barevné akcenty, které definují tvary stromů a domů.
Provenience - obraz pochází z pozůstalosti po básníkovi Zdeňku Rónovi (23.5.1889 Vysoké nad Jizerou - 13.7.1948 tamtéž ) - více informací o něm naleznete například zde..., s Vojtěchem Sedláčkem byli přátelé. V prodeji máme více obrazů, některé obrazy mají i osobní věnování. Probíhala mezi nimi mimo jiné i čilá korespondence, některé dopisy máme k dispozici. Původ je tedy jasný a pravost jednoznačně potvrzena.
Rozměry včetně rámu cca 83 cm x 64 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Akvarel, tempera či kvaš na papíře (drobně zvlněný) - viz foto. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z 50 let 20. století.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručujeme vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
SEDLÁČEK VOJTĚCH
* 9. 9. 1892, LIBČANY (HRADEC KRÁLOVÉ)
+ 3. 2. 1973, PRAHA
MALÍŘ, GRAFIK, ILUSTRÁTOR, PEDAGOG
Vojtěch Sedláček se narodil v budově dnešního obecního úřadu v Libčanech, která byla postavena v roce 1877 jako škola. Školní kronika jmenuje na svých stránkách několik významných učitelů i žáků. Ve škole působil od roku 1904 ve funkci řídícího učitele Antonín Sedláček (1849–1929) otec národního umělce, malíře Vojtěcha Sedláčka, který se zde narodil 9. září 1892 jako nejmladší ze sedmi dětí.
Vojtěch Sedláček studoval na reálném gymnáziu v Hradci Králové. Jeho výtvarné nadání zaujalo profesora kreslení Antonína Hudce, který ho doporučil ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval do roku 1919 na všeobecné škole vedené Janem Preislerem a od roku 1916 v grafické speciálce Maxe Švabinského. V roce 1918 složil zkoušky na středoškolskou profesoru kreslení a působil pak na gymnáziích jako profesor kreslení.
V roce 1925 se oženil s Marií Serbouskovou, textilní výtvarnicí v oboru paličkované krajky. O rok později odešel na zdravotní dovolenou. Začal pracovat jako samostatný umělec. V Javornici v Orlických horách si se ženou zřídili ve stavení jejích rodičů letní byt, v němž pak každým rokem trávili většinu času od jara do zimy. V roce 1930 odešel Sedláček z vážných zdravotních důvodů na trvalý odpočinek, ale nepřestal malovat. Účastnil se mnoha výstav v Československu i v cizině. V roce 1933 si koupil prvního koně a vozík, jenž mu sloužil k vyjížďkám do okolí Javornice za malířskými motivy. V zimě pobýval v Praze ve svém bytě s ateliérem v Domě umělecké besedy.
Vojtěch Sedláček zaujímá mezi řadou malířů, kteří ztvárňovali krajinu východních Čech, výjimečné místo. Znal dobře lopotný život na venkově, zvyky, životní radosti a starosti. Jedinečnost jeho děl spočívá ve spojení krajiny s člověkem. Nejčastějším námětem je česká krajina, viděná v rytmu každodenní práce. Byl také činný jako ilustrátor. Zvláště známé jsou jeho živé ilustrace v knize bratří Mrštíků Rok na vsi. Jeho obrazy českého venkova s pluhem, oráčem s koňmi, koněm a bryčkou, s fůrou obilí na žebřiňáku, s venkovany, kteří ručně sklízejí úrodu, patří již vlivem mechanizaci minulosti. Každá Sedláčkova kresba, kvaš nebo tempera vyjadřuje přesvědčivě v čistých a svěžích barvách a pružném štětcovém rukopise život venkova.
Za svého plodného života se dočkal mnoha uznání, z nichž nejvýznamnější bylo jmenování laureátem státní ceny v roce 1954 a národním umělcem v roce 1959, v roce 1962 se stal nositelem Řádu republiky.
Vojtěch Sedláček zemřel 3. února 1973 v Praze a jeho ostatky jsou uloženy hřbitově v rodných Libčanech.
