Obraz - Tání II. Autorem je akademický malíř - poslední z Mařákovců Karel Langer. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Pastózní olej mistrovské kvality v bohatě zdobeném rámu. Zezadu obrazu je razítko Oldřich Blažíček a přípis s názvem díla "Tání II." studie k obrazu atd. - vše viz foto.
Blažíček byl mistrem v zachycení "haptických kvalit" zimní krajiny. Na obrazu je vidět charakteristické vrstvení barev a schopnost zachytit proměnu světla během tání. Blažíček často maloval v plenéru za každého počasí, což mu umožnilo věrně přenést pocit vlhkosti a chladu na plátno.
Obraz velmi pravděpodobně zachycuje autorův rodný kraj, tedy Českomoravskou vrchovinu (často maloval v okolí obce Rožná). Blažíček se specializoval na zachycení nálady okamžiku, v tomto případě atmosféry tajícího sněhu a probouzející se země.
Vidíme zde typické rysy jeho stylu – uvolněný, energický rukopis a schopnost vystavět prostor pomocí širokých tahů štětcem. Použití zemitých barev (hnědá, okrová) v kontrastu se špinavě bílými zbytky sněhu je pro jeho zimní krajiny charakteristické.
Rozměry včetně rámu cca 65 cm x 54 cm. Rám je mohutný, krásně a bohatě zdobený, místy má otluky. Pastózní olej na překližce, překližka je stářím vypraskaná - viz foto. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1931.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Oldřich Blažíček
* 5. 1. 1887, Slavkovice, Nové Města na Moravě (Žďár nad Sázavou)
† 3. 5. 1953, Praha
pedagog, typograf, ilustrátor, malíř, kreslíř
V roce 1904 se vyučil malířem pokojů v Bobrové. O rok později se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako malířský dělník. V letech 1905–1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů Karla Vítězslava Maška, Jana Preislera a Jakuba Schikanedera. Poté přešel na Akademii výtvarného umění, kde studoval pod vedením Hanuše Schweigera. V roce 1912 získal stipendium na studijní pobyt v Itálii, kde se seznámil s italským renesančním uměním. Po návratu do Prahy se stal členem Umělecké besedy a později i spolku Mánes.
Blažíček se specializoval na malbu interiérů chrámů, přičemž jeho obrazy byly ceněny pro jejich detailní zpracování a atmosféru. Kromě toho se věnoval krajinomalbě, portrétům a ilustraci knih.
Již v roce 1913 se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarných v Poznani a Lublani, poté následovala řada dalších. Nejvýznačnějších ocenění dosáhly jeho obrazy na výstavě v Paříži (1921) a na mezinárodních výstavách Carnegiho institutu ve Spojených státech. Nepatřil k avantgardě, ale jeho obrazy jsou zastoupeny ve význačných sbírkách umění. Jeho dílo je zastoupeno například ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Moravské galerie v Brně a dalších institucích.
