Obraz - Osada Jablečno "U Vegnerů". Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je akademický malíř Jiří Heřman. Mistrovský olej galerijní velikosti v původním zdobeném rámu. Jiří Heřman byl krajinářem, který se ve své tvorbě inspiroval barbizonskou školou. Toto konkrétní dílo zachycuje venkovská stavení (roubenky) a vzniklo v období po autorově návratu z Paříže, kdy krátce žil na Vysočině. Zezadu obrazu je přípis od autora - název obrazu, rok a podpis - viz foto.
Osada Jablečno je místní částí města Zbiroh v Plzeňském kraji. Označení „U Vegnerů" (případně psáno jako Wegnerů) odkazuje na historický název místní usedlosti nebo hostince, který je dodnes známým orientačním bodem a zastávkou pro turisty.
Celá vesnice je od roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Je výjimečná dochovanými roubenými chalupami, které tvoří ucelený historický celek na svažité návsi. Jablečno leží v malebné krajině Zbirožska a je oblíbeným cílem pro pěší výlety i cykloturistiku. V blízkosti se nachází město Zbiroh se svým zámkem nebo přírodní krásy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Rozměry včetně rámu cca 63 cm x 48 cm. Rám je mohutný, zdobený, místy má otluky - viz foto. Olej na kartonu. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1918.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručujeme vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Jiří Heřman
* 26. 4. 1892, Paříž (Paris), Francie (France)
† 9. 6. 1969, Uherské Hradiště
scénograf, malíř
Synovec Luďka Marolda. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Vlaho Bukovace a později u profesora Vojtěcha Hynaise. U něj Jiří Heřman dostal na pražské Akademii dokonce třikrát po sobě stipendium. Po absolvování zamířil na Zbiroh, kde v té době Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej. Je prokazatelné, že v detailech mu Jiří Heřman pomáhal na dvou obrazech – Chelčickém a Komenském. Po ukončení studií uspořádal několik výstav a získal stipendium, které mu umožnilo studovat v Paříži v ateliéru Františka Kupky.
Heřman měl sklony ke krajinomalbě a byl ovlivněn díly malířů barbizonské školy. Vynikl svými krajinami podzimních nálad, jež vystavoval souborně v Praze. Po návratu z Paříže krátce žil na Vysočině, poté na Valašsku a od roku 1930 trvale pobýval v Uherském Hradišti. Během své kariéry maloval a kreslil zejména krajinu v místě svého působení a v okolních obcích. Mnoho jeho kreseb se však stalo zapomenutými a lze je nalézt v dobových sbornících, časopisech a na pohlednicích.
Byl členem Jednoty umělců výtvarných a od roku 1940 Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM). Jeho díla jsou početně zastoupená převážně v soukromých sbírkách, ale nacházíme je i v různých institucích.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna Česká Lípa,
1940 Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku, Klub přátel umění Cheb,
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall Ostrava,
1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall Ostrava,
1999 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 (III. H), Výtvarné centrum Chagall Ostrava,
2005 Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové.
