Obraz - Hrad Zvíkov nad Vltavou před zatopením. Autorem je akademický malíř a národní umělec Karel Stehlík. Signován vpravo dole - viz foto. Olej galerijní kvality a velikosti na desce či překližce.
Rozměry včetně rámu cca 75 cm x 59 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Pastózní olej na desce či překližce. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1940-70.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Stehlík Karel
* 21.5.1912 Milevsko (Písek)
+ 28.5.1985 České Budějovice
pedagog, malíř
Malíř jihočeské krajiny, Rodiče ho jako čtrnáctiletého dali do učení k milevskému malíři Oldřichu Pejšovi, u něj se naučil malovat divadelní dekorace, firemní reklamy, fresky a sgrafita na domy a kostely. Získal tovaryšský list jako malíř pokojů, písma, dekorací a pozlacovač. Následně opravoval fresky v Klementinu.
Po návratu do Milevska se živil příležitostnými pracemi - malováním dekorací pro ochotnická divadla a na plesy, reklam do biografů, tvorbou kostýmů pro loutkové divadlo. Postupně se dostával k malbě, a to hlavně zásluhou reprodukcí Rubensových obrazů, které začal kopírovat. Později maloval už i skromná zátiší, věci každodenního života a krajinu kolem Milevska. Brzy se zlepšily i jeho existenční podmínky a měl v letech 1935–1938 na Milevsku i vlastní živnost. Roku 1937 se také oženil. V letech 1939–1945 byl nasazen na nucené práce v lese při těžbě smoly
Poté v letech 1945 – 1948 studoval na Akademie výtvarných umění v Praze u Otakara Nejedlého.
Počet jeho děl však neuvěřitelnou rychlostí narůstal, a tak mohl roku 1940 uspořádat výstavu v milevské. Dvacet let (1952–1972) učil výtvarnou výchovu a zeměpis na milevských školách a vedl různé výtvarné kroužky pro děti a dospělé. Kromě toho se věnoval malování. Skicy kreslil uhlem, tužkou, křídou, tuší a perem, olejovými barvami maloval na plátno, papír, karton nebo sololit. V jeho tvorbě nejvíce převažuje krajinomalba. Nejčastěji ztvárnil přírodu a krajinu okolí Milevska a Písku. Několik děl věnoval významným památkám regionu, například Zvíkov, Orlík, Písek - Pohled z mostu, Milevský klášter. Je nazýván malířem jihočeské krajiny. Jeho obrazy jsou součástí sbírek Milevského muzea, Alšovy jihočeské galerie atd.
Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků, Český fond výtvarných umění (ČFVU), Svaz československých výtvarných umělců a Spolek výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes). V roce 1975 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, v roce 1980 získal ocenění národní cena ČSR a v roce 1982 obdržel titul národní umělec.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1975, Nýdl Miroslav , Karel Stehlík, Jihočeské nakladatelství Růže, České Budějovice (České Budějovice)
1976, Šolta Vladimír , Umění radosti i boje, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p. Praha,
1980, Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách,
1981, Pelc Jaromír, Sýs Karel, Návštěvy v ateliérech, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p. Praha,
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
2005, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2005 (XV. St - Šam),
2008, Berka Rudolf , Vodňany (literární, výtvarné, hudební), Městské muzeum a galerie Vodňany (Strakonice).
Vltava pod Zvíkovem před zatopením
Před zatopením Orlickou přehradou v 50. letech 20. století byla Vltava pod hradem Zvíkov divočejší, užší a meandrovala hlubokým údolím. Pod soutokem s Otavou se nacházel mlýn, přívozy a skalnaté břehy, které byly hojně využívány trampy a vodáky, přičemž krajina měla ráz nespoutané říční nivy.
hrad Zvíkov
Počátky hradu jsou spjaty s královským rodem Přemyslovců, jeho zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar I., významného rozšíření se však dočkal až v době Přemysla Otakara II. Tehdy byl na skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltava a Otava zbudován rozsáhlý areál s nepravidelným pětikřídlým palácem, břitovou věží a mohutnou čtverhrannou věží zvanou Hlízová. Přestavba ve 40. - 50. letech 16. století starý hrad přiblížila standardu renesančního zámku. Po vymření Přemyslovců se na Zvíkově vystřídaly šlechtické rody Rožmberků, Švamberků, Eggenberků a posledními majiteli se roku 1719 stali Schwarzenbergové, kteří jej vlastnili do roku 1948. V polovině 18. století přestal být hrad udržován a v první polovině 19. století byl již velkými destrukcemi poškozenou zříceninou. Tehdy přistoupili Schwarzenbergové k zajišťovacím a rekonstrukčním pracím a chátrání hradu bylo postupně zastaveno. Nejdříve byla opravena kaple a zachráněny pozdně gotické malby, následovala rekonstrukce královského paláce a hradeb. Obnova hradu byla ukončena na přelomu 19. a 20. století. Poslední veliký zásah do života hradu představovalo napuštění orlické přehradní nádrže, pod jejíž hladinou zmizelo opevněné podhradí s kostelem sv. Mikuláše.
Hrad Zvíkov je situován nad vodní nádrží Orlík nad soutokem řeky Vltavy s Otavou. Hrad stojí na vysoké a protáhlé skalnaté ostrožně asi jeden kilometr severně od obce Zvíkovské Podhradí. Prostor ostrožny byl přístupný jen od jihu po úzké terénní šíji. Na jihu je brána s opevněním, válcová věž s břitem a za ní je prostranství sevřené hradbami na západní straně (nad řekou Otavou) a na východní straně (nad řekou Vltavou). Ve středu hradu je situován královský palác s Hlízovou věží v JZ rohu a na severu je zadní dvůr ohraničený obvodovou hradbou s věžemi a bránami. Na severním úbočí ostrožny se původně nacházelo opevněné podhradí s kostelíkem sv. Mikuláše, které bylo zaplaveno při napouštění orlické přehradní nádrže na počátku 60. let 20. století.
ZDROJ: pamatkovykatalog.cz/...850
